Ondráček má jistě v živé paměti zejména zákony za normalizace, které chránily Husáka a jeho předchůdce. Od zákonu si šedesátka poslanců slibuje celospolečensky pozitivní dopad. Tresty mají být výchovné, prý už sama existence zákona odradí všechny opovážlivce od hanobení.

V televizním rozhovoru to pak Ondráček doplnil ještě o úvahy o tom, že je naše společnost nezralá, vulgarizuje se a je potřeba ji zklidnit. Stanislav Huml, další z navrhovatelů, pro to používá termín "umravnit".

Když si projdeme jména poslanců, kteří zákon navrhují, je to opravdový výkvět národa. Kromě komunistické mlátičky Ondráčka a nahnědlého Humla samozřejmě nesmí chybět další známí chovanci pavilonu opic, jako například Vítězslav Jandák (tleskáme, nezklamal), Pavlína Nytrová (pochopitelně, rovněž velký potlesk), Marta Semelová (ta nikdy nezklame), Kováčik s Grebeníčkem a Filipem (veselá parta), Marek Černoch (vzhůru na ně!) a tak by se dalo pokračovat ještě dlouho.

Tohle jsou známé firmy, od kterých lze čekat už úplně všechno. Některá jména však překvapí. Jana Lorencová byla kdysi vážená investigativní novinářka. Co ta na seznamu podepsaných dělá? Zapomněla už, jak je důležitá svoboda slova? Milan Brázdil. Létá strávil jako lékař ve vrtulníku. Zachránil stovky životů, muž bezpochyby statečný a čestný. I on chce umravňovat a žalářovat? Nepochopitelné...

Pravda, už ve čtvrtek se ukázalo, že pár jmén ze seznamu zmizí. Odvolat své podpisy se rozhodla část poslanců ČSSD. Hnutí ANO se dokonce na svou stranu od návrhu distancovalo, takže stahovat podpisy budou i poslanci Babišovy strany. 

Část z poslanců ČSSD, kteří připojili svůj podpis pod návrh na znovuzavedení trestného činu hanobení prezidenta, se jej rozhodla vzít zpět.

— Roman Sklenák (@RSklenak) November 16, 2016

Plíživá ztráta svobody

Zákaz hanobení prezidenta by nás, slovy premiéra Bohuslava Sobotky, vrátil o 27 let zpět. I když je více méně jasné, že neprojde (ačkoli dnes je možné všechno), už jen samotný návrh ukazuje na to, že se šrouby utahují.

Házení vajec na prezidenta, se kterým nesouhlasíte, je trestný čin a je za to dva roky natvrdo. Za chvíli se možná objeví novela, který to zvýší na 20, co už na tom záleží.

Jeroným Tejc by zase rád proškrtal Listinu základních práv a svobod, těch práv a svobod, zejména pro imigranty, je tam podle něj nějak moc. Tibetské vlajky se vyvěšovat nesmí, dalajlámu můžete potkat leda o půlnoci někde pod mostem, jinak je z toho mezinárodní skandál.

Babiš - boháč ovládající státní kasu - chce vědět, co kdo komu prodává, takže se mu to všechno bude hlásit online. Úředníci "vyrazí dveře" a nakouknou do každého kotle v zemi, co že se to tam pálí. Každý den o menší či větší kousek ubývá občanských a lidských svobod.

Není pochyb o tom, že se zde zrodila jakási tichá koalice napříč politickým spektrem, která chce Česko znormalizovat (tak, jak se to prezident Zeman učil v Číně), zpacifikovat kritiky a zlikvidovat občanskou společnost. Mezi těmito lidmi převládá názor, že represí a hrubými mechanickými postupy lze společnost usměrnit požadovaným směrem. Jedinec je nesvéprávný, je potřeba na něj neustále dohlížet, kontrolovat ho, myslet za něj. Pan Ondráček a sociální inženýři z ČSSD ví nejlépe, co tato společnost potřebuje

Je to plíživá totalita, která na nás dřív nebo později dopadne celou svou tíhou. Má mnoho příznivců i mezi občany, takže její političtí zastánci se nebojí mluvit zcela otevřeně do médií a hlásat své šílené vize a plány, které by přitom neměly mít ve svobodné společnosti místo. Vždy se najde publikum, které jim bude tleskat. Část společnosti, část z nás všech si přeje, aby šrouby byly dostatečně utažené, aby rozdrtily a semlely vše, co ona sama považuje za špatné.

Prezident, který smí urážet

A co ta druhá půlka národa, která naopak musí snášet urážky a hanobení ze strany naší hlavy státu? Seznam je tak dlouhý, že už na to Lidové noviny sestavily grafy. Hrad si to uvědomuje, koneckonců proto se odmítá omluvit za Peroutku, následovalo by mnoho dalších žalob. 

Naštěstí pro Zemana soudy operují s jeho indemnitou, za své výroky není odpovědný a sám za ně nemůže být stíhán. Ocitáme se tedy v poněkud nerovnovážné situaci, kdy hlava státu a onen majestátný symbol (jak o něm mluví navrhovatelé zákona) denně dští síru a spílá svým odpůrcům, haní jejich práci, tupí jejích schopnosti, lže a označuje je nejrůznějšími hanlivými výrazy a na druhé straně bude občanská kritika prezidenta trestána žalářem.

Dnes je to přesně 27 let ode dne, kdy jsme se zbavili komunistické tyranie a vlády zla. Dnes nám ten samý člověk, který před 27 lety mlátil demonstrující studenty, říká, že je potřeba nás zklidnit nebo pozavírat. To je velmi krutý výsměch dějin, ale možná si tuto lekci zasloužíme.