Může být omluva 'závažnou újmou'? Zeptali jsme se právníků

ROZHOVOR - Komentáře autor: Tomáš Chalupa

Nejvyšší soud rozhodl, že se Kancelář prezidenta republiky zatím nemusí omlouvat za to, že prezident Miloš Zeman označil Ferdinanda Peroutku za autora pronacistického článku s názvem Hitler je gentleman. Nejvyšší soud to zdůvodnil tím, že vyslovením omluvy by vznikla závažná újma. Co to však vlastně je ona závažná újma a opravdu jí může být i to, že se zveřejní text omluvy? Zeptali jsme advokáta Kamila Andreeho z advokátní kanceláře Andree a Veroniky Solisové z advokátní kanceláře Křížák & partneři na to, jak se vlastně závažná újma stanovuje a co si o předběžném opatření Nejvyššího soudu myslí.   

Zeman se sice prezentuje jako muž s hroší kůží, do omluvy se mu ale příliš nechce

Zeman se sice prezentuje jako muž s hroší kůží, do omluvy se mu ale příliš nechce,zdroj: Profimedia.cz

Jak chápat pojem závažná újma a co jí všechno může být?

Kamil Andree: Závažná újma je neurčitý, obecný právní pojem, který nemá přesnou definici. Nejsou stanovena kritéria, které by ji určovala.

Obecně je újma definována v právní teorii a judikatuře soudů a dělí se na újmu majetkovou a nemajetkovou. Majetková újma se definuje jako škoda a je vyčíslitelná přesně v penězích. Takovou újmou je například poškození domu, krádež věci. Nemajetková újma není přesně vyčíslitelná penězi, pouze se penězi stanovuje odškodné, které jí má kompenzovat.

Buď dle úvahy soudu, nebo dle právní normy pokud ji pro typový případ stanoví. Typicky může jít o zásah do práva na ochranu osobnosti, dobrého jména nebo zdraví.

Závažná újma je však pojem odlišný, užívá se v několika právních normách, například v azylovém či rozvodovém řízení a posuzuje ji soud vždy individuálně s přihlédnutím ke konkrétnímu případu a všem okolnostem s ním spojeným.

Veronika Solisová: Za závažnou újmu lze považovat takovou újmu, která podstatným způsobem zasahuje do práv osoby, které se týká. Taková osoba je povinna něco konat, strpět, nebo se nějakého jednání zdržet, a to takovým způsobem, že je jí tímto aktem způsobeno nikoliv zanedbatelné bezpráví, může jít o osobnostní, ale i majetkovou oblast, například situaci, kdy by rozhodnutím byla rozvrácena rodina, ohroženo zdraví nebo životy jiných osob, nebo se tyto osoby ocitly v hmotné nouzi.

Dá se pojem závažná újma aplikovat v kauze Peroutka?

Kamil Andree: V kauze Peroutka Nejvyšší soud užil ustanovení § 243 zákona, jímž se řídí soudní řízení. Zde je mimo jiné stanoveno, že: "Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma".

Při rozhodování o odkladu exekuce při podaném dovolání soud tedy musí zvážit, zda takováto závažná újma hrozí. Pojmovým znakem je závažnost, z čehož vyplývá, že újma musí být většího charakteru. Jde o naprosto výjimečné situace. To jistě není platba částky 100 tisíc korun pro Kancelář prezidenta republiky.

Také zveřejnění omluvy samo o sobě ve velmi známé kauze za výrok třetí osoby, tedy prezidenta, za závažnou újmu lze považovat rovněž stěží. I pokud by předchozí rozhodnutí bylo zrušeno, pak jistě konečný verdikt v této věci bude veřejnost sledovat a žádná újma, např. na jménu kanceláře by nevznikla.

Finanční částka je vratná. V tomto směru také považuji za podstatné, že Kancelář prezidenta republiky je tu pouze zástupným subjektem za prezidenta republiky, který se dopustil nepravdivého výroku. Všeobecně je tedy takto vnímána. Pokud by omluvu měl zveřejnit přímo prezident, pak by to vnímání možné závažné újmy mohlo být jiné, mohli bychom ji vztahovat přímo k této osobě a hodnotit, jak zasáhne nebo nezasáhne do jejích práv.

Veronika Solisová: V případě kauzy Ferdinanda Peroutky považuje Kancelář prezidenta republiky za závažnou újmu povinnost zveřejnit text omluvy, jelikož má za to, že není osobou, která by se měla omlouvat, když nic neprovedla. Vychází z toho, že buď prezident není ze své funkce odpovědný, takže odpovědnost ani nevznikne, a tudíž by bylo absurdní ji delegovat, nebo se má omluvit prezident sám.

Žalobce argumentuje tím, že zaplacení pokuty je pouhým důsledkem nesplnění pravomocného rozhodnutí soudu, a že závažná újma by nebyla způsobena zaplacením pokuty ve výši 100 tisíc korun, ale tím, že by se musela Kancelář prezidenta Republiky omluvit za výroky prezidenta. Omluvu vnímá Kancelář prezidenta republiky jako nepřenosnou. Již vyslovená omluva by se nedala vzít zpět (tzv. "nevratné plnění") a Kancelář by se cítila poškozena.

Soudy prvního i druhého stupně v této kauze mají však za to, že Kancelář prezidenta republiky je stranou žalovanou oprávněně, že by bylo nesprávně posuzovat odpovědnou osobu dle aplikace čl. 54 odst. 3 Ústavy a dovozuje pasivní věcnou legitimaci Hradu z judikatury.

Osobně se domnívám, že v tomto případě nehrozí závažná újma a Kancelář prezidenta republiky by měla dle mého názoru především dbát svého dobrého jména tím, že by šla příkladem a splnila povinnost jí uloženou dobrovolně, řádně a včas.

Kamil Andree: Ještě je nutno poznamenat, že na soudní rozhodnutí jsou kladeny požadavky řádného odůvodnění. Soud má vyložit, jaké skutečnosti jej vedly k danému rozhodnutí. Pokud tedy Nejvyšší soud odloží vykonatelnost rozhodnutí z důvodu hrozby závažné újmy, pak by tato hrozba měla být přesně specifikována. V případě, že tomu tak není, je zde dán prostor pro spekulace, což jistě není dobře a není to ani v zájmu právního státu.

Tagy: Česko domácí český prezident česká politika Peroutka

Zdroje: Vlastní