Podle Hamáčka je vývoj epidemie uspokojivý. "Počet nakažených klesá, což je dobrá zpráva, ale neklesá tak rychle, jak bychom si možná přáli," uvedl. V úterý laboratoře potvrdily 5176 nových případů, zhruba o 700 méně než předchozí úterý. Také premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova řekl, že nárůsty jsou stále vysoké, řešením podle něj bude vakcína.

Podle Hamáčka není pravděpodobné, že by se Česko brzy posunulo do druhého stupně PES. "Čeká nás asi nějaká doba v trojce. Pravděpodobně zahrne i Vánoce," uvedl. O svátcích tak bude nutný nouzový stav, protože platnost řady opatření vlády se bez jeho vyhlášení neobejde. "Kdyby prodloužen nebyl, všechna opatření podle krizového zákona tím končí, dostali bychom se do fáze nekontrolovaného uvolnění," varoval Hamáček.

Kabinet by podle něj měl usilovat o co nejdelší prodloužení stavu nouze. "Nemyslím si, že se situace vyřeší za týden nebo 14 dní. Přijde mi logické žádat o prodloužení na maximální dobu," uvedl. Vhodné by to podle něj bylo i kvůli tomu, aby se poslanci kvůli další žádosti nemuseli scházet koncem roku. "Vzhledem k tomu, v jaké části roku jsme, by bylo jednodušší prodloužení o 30 nebo 21 dní, abychom se dostali za Nový rok," vysvětlil.

Také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) odpoledne ve sněmovně potvrdil, že vláda Poslaneckou sněmovnu požádá o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. "Tím, že (od čtvrtka) dochází k rozvolnění, tak k nějaké změně v epidemické situaci, ke zvýšení počtu nakažených už z principu inkubační délky onemocnění dojde kolem Vánoc. To, jakým způsobem se to projeví na populaci, uvidíme zhruba v první polovině ledna," odůvodnil žádost Blatný.

Babiš i Blatný vyzvali veřejnost k opatrnosti, lidé prý nemusí využít hned všech možností, které čtvrteční rozvolnění přinese. "Ve chvíli, kdy většina z nás bude brát opatření na lehkou váhu, potom je obava nás všech namístě. Ve chvíli, kdy je opravdu budeme dodržovat, tak si myslím, že ta obava bude lichá," řekl novinářům Blatný.

Podle průzkumu nebyly dvě třetiny lidí s příznaky či kontaktem na testu

Dvě třetiny lidí, kteří byli podle výzkumu Život během pandemie za poslední měsíc v osobním kontaktu s nakaženým covidem-19 nebo měli typické příznaky nemoci, nebyly na testu. Z dotazovaných mělo kontakt či příznaky 14 procent lidí, jen pět procentních bodů bylo testováno, uvedl na twitteru sociolog Daniel Prokop, jehož výzkumná agentura PAQ Research se na výzkumu (ZDE) podílí.

"Čtrnáct procent lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky covidu jako je ztráta čichu či chuti. Jen pět procentních bodů, tedy třetina z nich, byla v posledním měsíci testovaná," napsal Prokop. Nemusí jít ale automaticky o lidí, které na test poslala hygiena nebo praktický lékař a oni na něj nešli.

Pro účely výzkumu se kontaktem rozumí osobní setkání delší než pět minut. Hygienici za něj považují 15 minut ve vzdálenosti menší než dva metry, roli hraje také použití roušky či respirátoru. Poměr testovaných lidí k těm s rizikovými setkáními byl podle Prokopa nejhorší v září a začátkem října, kdy jich byla asi šestina.

Podle Mladé fronty Dnes ve druhém říjnovém týdnu nepřišlo na test 19 753 lidí, které tam poslali praktičtí lékaři a hygienici. Testů bylo za ten týden provedeno 134 520. Na každých sedm testovaných tak připadal zhruba jeden další, který na test nešel.