„Nyní panuje jistý klid stran personálních změn... To ale neznamená, že všechny potřebné kroky již byly podniknuty. Přijdou další rozhodnutí,“ uvedl Zelenskyj.

Minulý týden Zelenskyj v reakci na zprávy o korupci úředníků po 11 měsících války propustil více než desítku vysoce postavených ukrajinských činitelů. Přislíbil, že bude uplatňovat nulovou toleranci vůči pochybením nebo špatnému řízení.

Ukrajina se dlouhodobě potýká s problémem korupce, jejíž omezení je jednou z podmínek členství země v Evropské unii. Skandály by rovněž mohly podkopat ochotu západních spojenců poskytovat zemi bránící se ruské agresi vojenskou i finanční pomoc. Současné změny jsou poměrně vzácným otřesem v jinak stabilním vedení Ukrajiny v dobách válečného stavu. Kromě červencové čistky v tajné službě se Zelenskyj většinou držel svého týmu.

Zelenskyj v dnešním projevu zmínil také intenzivní přípravy na jednání s Evropskou unií. Ukrajina podle svého prezidenta navzdory válce dosáhla značného pokroku a očekává zprávy od unijních partnerů, které budou odrážet dosavadní spolupráci.

USA by Ukrajině poprvé mohly poskytnout rakety delšího doletu

Spojené státy připravují nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun), který by kromě zbraní a munice mohl poprvé obsahovat i rakety delšího doletu. Agentuře Reuters to dnes řekly dva nejmenované zdroje obeznámené s přípravou vojenské pomoci.

USA se doposud zdráhaly Ukrajině poskytnout rakety doletu delšího než 80 kilometrů kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Moskvou v případě, že by Ukrajina zbraně použila k útoku na ruské území. Zelenskyj již dříve slíbil, že tak neučiní.

Pentagon zatím Kyjevu dodal 20 salvových raketových systému HIMARS, jejichž software i hardware je upravený tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety delšího doletu než 80 kilometrů. Ukrajinská armáda o systémy s možností delšího doletu nicméně žádá už několik měsíců. Americké systémy HIMARS mohou s nasazením určitých typů raket zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů.

Rusko možné dodání amerických dalekonosných střel Kyjevu označilo za „červenou linii“, jejíž překročení by signalizovalo přímé zapojení USA do konfliktu na Ukrajině, uvedla loni v září mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Ačkoliv Ukrajina oficiálně na cíle na ruském území neútočí, v uplynulých měsících došlo k výbuchům na ruských letištích až 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Kyjev se k útokům nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.

The Earth is round – discovery made by Galileo. Astronomy was not studied in Kremlin, giving preference to court astrologers. If it was, they would know: if something is launched into other countries’ airspace, sooner or later unknown flying objects will return to departure point

— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) December 5, 2022

Vojenská pomoc partnerů Kyjeva se za téměř rok ruské války na Ukrajině výrazně proměnila; spojenci dodávali nejprve munici a ruční zbraně, v průběhu měsíců však začaly na Ukrajinu proudit stále pokročilejší zbraňové systémy. Po oznámení plánovaných dodávek německých, amerických a britských tanků teď v lednu Kyjev volá po amerických bojových letounech F-16.

Ukrajinská tajná služba podnikla razii u exministra vnitra a oligarchy

Ukrajinská tajná služba SBU dnes podnikla domovní prohlídky u bývalého ministra vnitra Arsena Avakova a u miliardáře Ihora Kolomojského. Prohlídka u oligarchy se podle agentury Unian a serveru RBK-Ukrajina týkala podezření ohledně machinací s ropnými výrobky a zpronevěr v řádu desítek miliard hřiven, jakož i daňových úniků a neplacení cla. Avakov listu Ukrajinska pravda řekl, že se vyšetřovatelé zajímali o kontrakty se společností Airbus kvůli zřícení vrtulníku v Brovarech, při kterém zahynul i Avakovův nástupce v čele ministerstva.

„Prohlídka kvůli havárii vrtulníku skončila. Prohlíželi si šest let staré kontrakty s Airbusem. Přirozeně nic (podezřelého nenašli). Kontrakty přece schvalovala vláda a parlament. Počínali si korektně, i když nesmyslně,“ sdělil Avakov, podle kterého šlo nejspíše o formální prověřování jedné z hypotéz příčin leteckého neštěstí.

Deník připomněl, že ukrajinská a francouzská vláda v květnu 2018 v Paříži podepsaly dohodu o nákupu vrtulníků Airbus za 552 milionů eur (asi 13,13 miliardy Kč podle současného kurzu).

Právě vrtulník této společnosti, typu H225, se 18. ledna ráno zřítil na školku v Brovarech u Kyjeva. Zahynulo 14 lidí, včetně jednoho dítěte a ministra vnitra Denyse Monastyrského a jeho zástupců. SBU prověřuje několik hypotéz o příčinách tragédie, včetně chyby pilota, technické závady či sabotáže.

SBU nicméně dnes oznámila, že ve společnostech Ukrnafta a Ukrtatnafta, které Kolomojskému až do loňského listopadu zčásti patřily, odhalila rozsáhlé zpronevěry: manažeři z obou firem podle SBU vytunelovali asi 40 miliard hřiven (asi 23,66 miliard Kč).

List Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že Ukrnafta je největším těžařem ropy v zemi, Ukrtatnafta největším zpracovatelem ropy na Ukrajině. „Zločinná činnost se uskutečňovala v zájmu faktických majitelů a beneficientů společností,“ tvrdí vyšetřovatelé podle deníku.

Někdejší soupeř nynějšího ukrajinského prezidenta ve volbách Petro Porošenko svého času označoval Volodymyra Zelenského za Kolomojského loutku, Zelenskyj ale jakoukoliv závislost na penězích jednoho z nejbohatších Ukrajinců popíral.

Stát loni vyvlastnil část miliardářových podniků, včetně ropných společností zapletených do údajných machinací, a samému Kolomojskému hrozí, že přijde o ukrajinské občanství, připomněl RBK-Ukrajina. Řízení vyvlastněných firem přešlo na ministerstvo obrany, dodal Unian.

Kriminalisté podnikli dnes domovní prohlídky také u vedení daňové správy v Kyjevě. Později oznámili, že získali důkazy svědčící o daňových machinacích a podvodech s vracením daně z přidané hodnoty v řádu desítek miliard hřiven, uvedl list Ukrajinska pravda na svém webu.

Šéf poslaneckého klubu prezidentovy strany Sluha národa Davyd Arachamija dal zmiňované razie do souvislosti s protikorupčním tažením šéfa státu Zelenského. Avizoval také odvolání celého vedení celní správy. „Země se během války změní. Pokud někdo není ochoten se změnit, přijde sám stát a pomůže mu,“ napsal na sociální síti. 

Ukrajina si zaslouží po válce vstoupit do NATO, řekl Pavel BBC

Ukrajina si zaslouží stát se po konci války s Ruskem členem NATO. V rozhovoru se stanicí BBC to řekl nově zvolený český prezident Petr Pavel. Ukrajinská armáda bude podle něj po válce nejzkušenější v Evropě. Pavel v rozhovoru zopakoval svou podporu zbrojním dodávkám Kyjevu a jako tabu nevnímá ani poskytnutí bojových letounů.

„Ukrajina si zaslouží být součástí společenství demokratických zemí,“ řekl Pavel v prvním rozhovoru pro zahraniční tisk. Na otázku redaktora BBC, zda by měla Ukrajina vstoupit do Severoatlantické aliance, řekl, že by si to Kyjev opravdu zasloužil. Stát by se tak ale mělo až po konci konfliktu. Po válce podle Pavla bude Ukrajina „morálně i prakticky připravena“ vstoupit do NATO a její armáda bude mít pravděpodobně největší bojové zkušenosti v Evropě.

Pavel v rozhovoru znovu podpořil dodávky zbraní Ukrajině. „Nemáme alternativu,“ uvedl nově zvolený prezident, podle kterého by bez poskytnutí západních zbraní Ukrajina pravděpodobně prohrála. „Pokud oni prohraji, prohrajeme i my,“ dodal Pavel, podle kterého není tabu ani předání stíhaček. Obává se ale, že by dodávka bojových letounů mohla být příliš pomalá.

„Jsem hrdý na to, že má země byla mezi prvními, které dodaly Ukrajině významnou vojenskou pomoc,“ řekl Pavel.

Nově zvolený prezident uvedl, že mír zcela záleží na Rusku a že by podpořil i sebemenší náznaky vůle jednat o zastavení konfliktu. „Z ruské strany žádné takové náznaky nejsou,“ dodal Pavel.