Duda zmínil, že dobudování dopravního spojení prostřednictvím české D11 a polské S3 by vytvořilo důležitou spojnici obou zemí, usnadnilo Čechům návštěvy Baltského moře a pomohlo i obchodu. S ohledem na Pavlovy bohaté zkušenosti s bezpečnostními záležitostmi byl důležitým tématem rozhovorů i summit NATO ve Vilniusu, který se uskuteční v červenci, doplnil polský prezident.

Prezidenti mluvili i o energetické bezpečnosti. „Hovořili jsme o rozvoji přístavu v Gdaňsku a potenciálních dodávkách pro ČR prostřednictvím tohoto přístavu a sítě plynovodů z Polska,“ zmínil Duda. Pavel doplnil, že válka na Ukrajině jasně ukázala, jak strategickým rizikem je závislost na Rusku. „Jsem rád, že se Česku podařilo snížit závislost v krátkém období na nulu. Jedna z důležitých alternativních cest vede přes terminál v Gdaňsku a plynovod Stork II. Jsem rád, že tu nacházíme s polskou stranou společnou řeč,“ dodal.

Duda označil za velký impuls v budování vztahů, jak brzy po inauguraci Pavel dorazil na návštěvu Polska. Ocenil, že do Varšavy zamířil hned po obvyklé návštěvě Slovenska. Spolupráce ČR s Polskem je na vysoké úrovni, vyzdvihl Pavel. „Zřejmě za celou dobu historie nebyly naše vztahy tak dobré jako teď. Je to jistě způsobeno i válkou na Ukrajině. Uvědomili jsme si, jaká je cena spolupráce s přáteli a spojenci,“ zdůraznil.

Potenciál pro zlepšení vidí vedle dopravního spojení Pavel třeba v přeshraničních vztazích. Za důležité označil, jak se podaří celému regionu spolupracovat při poválečné obnově Ukrajiny. „Bude to obrovská příležitost pro ekonomiky a bude důležité, jak se podaří sladit zájmy v duchu společného vyššího cíle. Zájmy především našich firem tak, aby si nekonkurovaly tam, kde máme potenciál dosáhnout společně mnohem víc,“ řekl Pavel.

Duda zmínil vůdčí roli obou zemí v dosavadní podpoře Ukrajiny. „Nemáme žádné pochybnosti o tom, že Ukrajina by měla být součástí Evropské unie. Je to náš velký politický cíl, aby do unie vstoupila,“ uvedl. Země podle něj skýtá obrovský potenciál v oblasti zemědělství, přírodních zdrojů, ale i průmyslu. V součinnosti při obnově Ukrajiny vidí velkou budoucnost ve vztazích ČR a Polska.

Pavel se setkal také s předsedkyní Sejmu Elžbietou Witekovou a s předsedou polského Senátu Tomaszem Grodzkým. 

Polsko předá Ukrajině v nejbližších dnech čtyři letouny MiG-29

Polsko v nejbližších dnech předá Ukrajině zřejmě čtyři nadzvukové letouny MiG-29, řekl Duda na tiskové konferenci po setkání s Pavlem. Celkem má Polsko k dispozici přes deset strojů, které v minulosti převzalo z výzbroje bývalé Německé demokratické republiky (NDR). Další stroje Polsko Ukrajině poskytne po jejich servisu a opravě. Stíhačky jsou podle Dudy provozuschopné.

„Nejprve, doslova v nejbližších dnech, předáme Ukrajině čtyři letouny,“ uvedl Duda. „Zbytek se připravuje, zajišťuje se jim servis,“ dodal.

„Věříme a očekáváme, že další země, které mají tato letadla k dispozici, budou následovat tento rozhodný krok a příklad opravdového příspěvku k ochraně ukrajinského nebe,“ uvedla v reakci na Dudovo oznámení místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Olena Kondratjuková. Poděkovala „polským bratrům a sestrám“.

Otázku, zda Ukrajině, která se od loňského února brání ruské invazi, poskytnou stíhací letouny, řeší spojenci Kyjeva už takřka od začátku války. Polsko své stíhačky sovětské konstrukce nabídlo už loni v březnu a opakovaně o dodávce jedná, někteří spojenci z NATO ale zaujímají opatrný postoj.

Petr Pavel v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza uvedl, že prioritou není dodávat Ukrajincům nové stíhací letouny, protože i kdyby se pro to někdo rozhodl, letouny by dorazily až v příštím roce. Tento proces podle něho prakticky nejde uspíšit, a ve hře tak zůstávají MiG-29, které už ukrajinské letectvo používá. „Nicméně v Evropě je velmi málo zemí, které nadále používají stroje tohoto typu a mohly by je Ukrajině předat,“ podotkl Pavel. 

Pavel podepsal omezení červnové valorizace důchodů a zveřejnil plán pro prvních 100 dní ve funkci

Petr Pavel dnes podepsal spornou vládní novelu o omezení valorizace důchodů. Mimořádný červnový růst bude o víc než polovinu nižší než podle běžných zákonných pravidel. Průměrná měsíční penze tak vzroste o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun. Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluví o ožebračování důchodců a hodlá novelu napadnout u Ústavního soudu, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání ve sněmovně.

Připravil jsem plán konkrétních cílů na prvních 100 dní ve funkci. Po uplynutí této doby mě budete moci posuzovat podle výsledků, nikoli podle slov a slibů.

Tady je: https://t.co/qd04Ic1d0P pic.twitter.com/w5A0bTzFDB

— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 16, 2023

Petr Pavel také zveřejnil plán pro prvních 100 dní ve funkci. Nominuje například první tři kandidáty na soudce Ústavního soudu ke schválení Senátem, svolá schůzky s politiky, představí tým poradců nebo zorganizuje kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.

Podle plánu navštíví Pavel všechny sousední země, Moravskoslezský kraj a také další dva kraje. Vyzve k pravidelným schůzkám premiéra Petra Fialu (ODS) a předsedu nejsilnější opoziční strany, tedy šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.