Evropská unie uvalila na Rusko sankce kvůli jeho krokům na Ukrajině, některé už po ruské anexi Krymu v roce 2014 a tehdejší podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. EU sankce výrazně rozšířila od začátku ruské invaze v únoru letošního roku.

V souvislosti s nynějším Moskvou organizovaným hlasováním o připojení částí Ukrajiny k Ruské federaci uvažuje EU o dalším zpřísnění sankčních opatření. Přijetí nových sankcí však musí schválit všechny členské země sedmadvacítky.

Orbán dnes v parlamentu prohlásil, že protiruské sankce se obrátily proti Evropě. Pokud by byly zrušeny, evropská ekonomika by znovu nabrala na síle, míní. Celkově podle něj sankce způsobují Evropě obrovské škody.

O úmyslu vyhlásit národní konzultaci již minulý týden informovala maďarská média, která citovala z Orbánova proslovu na středečním uzavřeném jednání parlamentního klubu jeho strany Fidesz. Konzultace mají být neformálním průzkumem, během kterého každý dospělý bude moci odpovědět na otázky ve formuláři na internetu nebo ho v tištěné podobě poslat poštou. Premiér podle médií na jednání také řekl, že chce dosáhnout zrušení protiruských sankcí nejpozději do konce roku.

Maďarský premiér známý svým vstřícným postojem k Rusku dnes také zopakoval, že na Ukrajině by mělo být okamžitě uzavřeno příměří a zahájeny mírové rozhovory. Podmínkou Kyjeva pro jednání je požadavek, aby území Ukrajiny zcela opustili ruští vojáci.

Orbán dnes také reagoval na nedávný návrh Evropské komise odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z unijních fondů mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Řekl, že pokud by „bruselští byrokraté“ vyplacení těchto peněz určených na maďarské energetické projekty odepřeli, dokáže je sehnat i z jiných zdrojů.

Uvedl také, že budoucnost své země vidí navzdory konfliktům s Bruselem nadále v Evropské unii. Ve zmíněném projevu na uzavřeném setkání se svými spolustraníky premiér podle médií prohlásil, že Maďarsko možná opustí EU okolo roku 2030, pokud se blok předtím sám nerozpadne.

Státy EU se neshodují na podrobnostech ruských sankcí, blokuje je Maďarsko

Státy Evropské unie zatím nenašly společnou řeč při jednání o sedmém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součásti narážejí zvláště na odpor Maďarska. Kvůli neshodám na navrženém zastropování cen ruské ropy budou země patrně o tomto kroku vyjednávat odděleně od nové sankční sady, píše agentura Bloomberg s odvoláním na unijní zdroje. Budapešť se dnes rovněž vyslovila proti omezení spolupráce s ruským jaderným sektorem. EU zatím nedospěla ke shodě ani v přístupu k Rusům prchajícím ze země před mobilizací.

Evropská komise během víkendu představila členským zemím návrhy postihů, k jejichž urychlené přípravě vyzvali minulý týden unijní ministři zahraničí. Evropský blok tím reaguje na mobilizaci vyhlášenou prezidentem Vladimirem Putinem stejně jako na hlasování o připojení k Rusku narychlo uspořádaná v Moskvou okupovaných částech Ukrajiny a v samozvaných proruských útvarech na východě země.

Velká část států unie podporuje stanovení stropu na cenu ropy dovážené z Ruska, o kterém nedávno jednala i skupina vyspělých zemí G7. Bloomberg dnes s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl, že zejména Maďarsko a Kypr nechtějí tento krok podpořit. Vzhledem k nutné jednomyslnosti při schvalování sankcí se bez jejich souhlasu další státy neobejdou.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes prohlásil, že pro Budapešť je nepřekročitelnou „červenou linií“ omezení nukleární spolupráce s Ruskem. Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je považován za hlavního Putinova spojence v EU, má s ruskou společností Rosatom dohody o stavbě nových jaderných reaktorů.

Budapešť si již dříve pod hrozbou veta sankcí vyjednala výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, který má začít platit na přelomu roku. Nebude se však týkat ropovodu Družba zásobujícího Maďarsko, ale i Česko. Orbán dnes navíc již poněkolikáté mluvil o tom, že protiruské sankce se míjejí účinkem a měly by být zrušeny.

Unijní státy zatím hledají shodu i na dalších součástech balíku, k nimž patří třeba zákaz dovozu ruských diamantů. Pobaltské země či Polsko, které prosazují rázný přístup ve většině navržených opatření, chtějí k souhlasu přesvědčit Belgii, jež z obchodů s diamanty profituje díky velkému centru v Antverpách.

Činitelé EU hovoří o tom, že pokud se vyjednávání pohne správným směrem, mohli by balík v zásadě odsouhlasit lídři členských zemí na neformálním summitu 7. října v Praze.

Velvyslanci členských zemí se dnes sešli kvůli dalšímu problému, před nějž unii postavila Putinova mobilizace. Na schůzce se zástupci Evropské komise a dalších institucí probírali možný společný postoj k ruským občanům prchajícím ze země kvůli obavám z mobilizace. Podle vyjádření českého předsednictví, které mimořádnou schůzku svolalo, byla komise „přizvána k práci na dalších návrzích“.

Některé země v čele s pobaltskými státy nechtějí Rusům mířícím přes jejich hranice vyjít vstříc a volají po dalším zpřísnění vízového režimu. Předseda Evropské rady Charles Michel naproti tomu vybídl ke snaze najít celounijní shodu, která by Rusům odmítajícím rozšířit řady armády poskytla ochranu.