Tři roky procházel tým britské organizace Conflict Armament Research frontové linie Islámského státu v Sýrii a Iráku a zajišťoval opuštěné zbraně, munici, vozidla i chemické prekurzory na výrobu výbušnin. Celkem za tu dobu našli experti z CAR 40 tisíc položek.

Z jejich analýzy vyplynulo, že význam vojenské techniky, kterou Islámský stát zabral v roce 2014 irácké armádě (včetně výzbroje dodané USA, například mnoho amerických vojenských aut Humvee), se značně přeceňoval. Ve skutečnosti z USA podle analýzy pocházelo jen 1,8 procenta nalezeného vojenského materiálu.

Drtivou většinu z něj tvoří naopak munice a zbraně vyráběné za komunismu ve státech bývalé Varšavské smlouvy.

Dnes se nejčastěji vyrábějí v Číně, píše organizace CAR, která mapuje celosvětové trendy v prodeji a redistribuci zbraní, a "stopuje" kudy vedou legální i nelegální transfery vojenské techniky.

Z Uherského Brodu až k teroristům

Z Číny pocházelo 43,5 procenta zbraní nalezených u tzv. Islámského státu v Sýrii a v Iráku. Z Rumunska 12 procent a z Ruska 9,5 procenta. Česko je v tabulce sice „až“ jedenácté, se svými více než 2 procenty vyrobených zbraní ale ve výzbroji tzv. Islámského státu předstihlo i USA (1,8 procenta).

Množství a podíl zbraní nalezených u IS v Sýrii a Iráku podle země výroby (Celá tabulka se ukáže po kliknutí na obrázek) | zdroj: Hlídací Pes

CAR konstatuje, že to, co její lidé zjistili v Iráku a Sýrii, potvrzuje globální trendy v rozšíření zbraní a munice z bývalého sovětského bloku. Tedy, že i technicky často zastaralá technika může být například na Blízkém východě atraktivním zbožím pro skupiny protivládních rebelů i teroristů.

CAR konstatuje, že to, co její lidé zjistili v Iráku a Sýrii, potvrzuje globální trendy v rozšíření zbraní a munice z bývalého sovětského bloku. Tedy, že i technicky často zastaralá technika může být například na Blízkém východě atraktivním zbožím pro skupiny protivládních rebelů i teroristů.

Jako jeden z příkladů uvádí CAR československé útočné pušky (dříve samopaly) vzor 58, které irácká armáda zabavila jednotkám Islámského státu během bojů u města Ramádí.

Česká zbraň nalezená na pozicích IS v Iráku | zdroj: Hlídací Pes

Přímo na místě experti organizace CAR napočítali 25 pušek vyrobených v někdejší ČSSR. Následná investigace a dotazy na českou vládu pomohly rozkrýt původ těchto zbraní.

Vyrobeny byly mezi lety 1960 – 1980 ve zbrojovce v Uherském Brodě, po sametové revoluci prodány jako přebytečná technika soukromé společnosti Banzai.

Tou byly dále přeprodány společnosti S.M.S. se sídlem v Dubnici nad Váhom na Slovensku, která je v srpnu 2007 odeslala do Iráku.

To vše ovšem legálně a s „certifikátem koncového uživatele“ zbraní vydaným iráckou vládou.

Česká nula v Sýrii. Opravdu?

Takové dodávky zbraní z Česka i odjinud z východní Evropy do Iráku byly v té době běžnou praxí. USA po invazi do Iráku v roce 2003 svěřovaly často dodávky zbraní pro výzbroj irácké armády prostředníkům – firmám, které pro USA nakupovaly zbraně ve východní Evropě a přeprodávaly je do Iráku.

Řada z nich je stále v oběhu a během iráckého a syrského konfliktu se dostaly i do rukou tzv. Islámského státu.

Druhý případ české techniky v rukou islámských teroristů, který CAR uvádí, jsou elektrické detonátory nalezené v syrském Kobane a v iráckém Kirkúku.

Znovu s pomocí údajů české vlády CAR určila jako výrobce detonátorů Zbrojovku Vsetín. Přesný rok výroby se zjistit nepodařilo, nebylo to ale později než v roce 1998.

České elektrické detonátory nalezené na pozicích IS v Iráku a Sýrii | zdroj: Hlídací Pes

Česká republika oficiálně nedodává zbraně do "nepřehledných" oblastí, mezi které patří kvůli vleklému a složitému konfliktu mezi mnoha stranami i současná Sýrie.

A ve zprávě CAR skutečně u Česka ve sloupci "Sýrie" svítí nula, která ukazuje, že žádnou českou vojenskou techniku na bojištích tzv. Islámského státu v Sýrii experti nenašli.

Neznamená to ale, že by české zbraně končily jen v Iráku a do syrského konfliktu vůbec nezasahovaly. Loni v září přineslo České centrum pro investigativní žurnalistiku důkazy o tom, že americká vláda v rozporu s certifikátem koncového uživatele zbraní nakupovala české zbraně a následně je přeprodala do Sýrie, oficiálně pro účely školení a vybavení rebelů bojujících proti Islámskému státu a prezidentu Asadovi.

Pentagon přitom původně Česku tvrdil, že zbraně skončí v USA. Organizace CAR připomíná, že podobně nedovoleným způsobem (tedy zakázaným přeprodáváním zbraní bez vědomí země jejich výroby například Spojenými státy nebo Saúdskou Arábií) se dostaly do Sýrie i protipancéřové zbraně, které pak skončily v arzenálu islámských teroristů.

Kvůli tomu je teď tzv. Islámský stát navzdory územním ztrátám stále nebezpečný pro své vojenské protivníky, stejně jako kvůli prokazatelné schopnosti vyrábět improvizované zbraně a výbušniny, varuje ve své zprávě Conflict Armament Research.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky