Dnes je sobota 19. června 2021., Svátek má Leoš
Počasí dnes 16°C Místy bouřky

Objevitel Parkinsonovy choroby plánoval vraždu krále

Objevitel Parkinsonovy choroby plánoval vraždu krále
Parkinsonova nemoc - ilustrační obrázek | zdroj: Profimedia

Anglický lékař James Parkinson světově proslul tím, že jako první popsal nemoc, která byla později pojmenována právě po něm. Málo se ví, že byl zapleten do spiknutí, jehož cílem bylo zavraždění krále Jiřího III.

James Parkinson (1755-1824) byl mužem mnoha zájmů. Po vzoru svého otce se dal na medicínu a převzal po něm ordinaci, intenzivně se ale zabýval také lékárnictvím, chirurgií, duševními poruchami, chemií, botanikou, geologií, paleontologií či sbíráním zkamenělin a psal populárně vědecké knihy se zaměřením na medicínu – mimo jiné i pro mládež.

Byl ale také významným politickým aktivistou, který hájil práva nižších vrstev, vyzýval k sociálním, daňovým a vězeňským reformám, požadoval všeobecné volební právo, sympatizoval s francouzskou revolucí a otevřeně kritizoval vládu tehdejšího premiéra Williama Pitta mladšího. Byl také členem několika tajných radikálních organizací (včetně London Corresponding Society) a vydal na dvě desítky politických pamfletů.

Atentát na krále se nakonec nekonal

Byla to právě London Corresponding Society, která zosnovala plán na zavraždění krále Jiřího III. Monarcha měl být usmrcen otrávenou šipkou vystřelenou ze vzduchovky, ale spiknutí, známé jako Popgun Plot, se provalilo dřív, než se pánové vůbec k něčemu stihli rozhoupat. Parkinsonovi blízcí radikální přátelé (John Smith, George Higgins, Paul Thomas Le Maitre, Robert Thomas Crosfield a Thomas Upton) byli zatčeni pro velezradu a 11. května 1795 svědčil Parkinson v jejich prospěch před královskou tajnou radou.

Právě jeho svědecká výpověď před 226 lety velkou měrou přispěla k tomu, že po několikaměsíčním pobytu ve vězení byli spiklenci nakonec zproštěni viny. Parkinsona ale tento střet se zákonem od dalšího politického života odradil. Od té chvíle už se naplno věnoval především medicíně.

V roce 1817 publikoval svůj nejslavnější spis An Essay on the Shaking Palsy, v němž na 66 stránkách poprvé popsal chorobu paralysis agitans čili obrnu třaslavou. O 60 let později ji francouzský neurolog Jean-Martin Charcot nazval Parkinsonova nemoc a pod tímto názvem je známá dodnes. Jedenáctý duben, kdy se doktor Parkinson narodil, je Světovým dnem Parkinsonovy choroby.

Král Jiří III. nakonec vládl až do své smrti v lednu 1820. Na trůně vydržel 59 let a 96 dní a v pořadí nejdéle vládnoucích britských monarchů drží krásnou třetí příčku – za Viktorií a rekordmankou Alžbětou II., která mu v tomto ohledu nadělila (zatím) 10 let.

Zdroje:
Vlastní