Opoziční republikány, kteří od podzimních voleb kontrolují obě komory Kongresu, ovšem čeká velký oříšek. Budou totiž nuceni udělat politicky nepříjemná rozhodnutí mezi současnou mírou zdanění a Obamovým návrhem pro podporu střední třídy a výstavbu infrastruktury. Rozpočet by se měl zvýšit i americkému ministerstvu obrany.

Obamův návrh vnímá americká veřejnost a hlavně pak voličská základna demokratů pozitivně. Mimo jiné proto, že se v něm počítá s většími investicemi do vzdělání, péče o děti či výhody pro páry stejného pohlaví. 

Rozpočet platí ve Spojených státech za politický nástroj v rámci debaty o nadcházejících prezidentských volbách. Očekává se, že hlavním tématem v nich bude zvětšující se sociální nerovnost mezi Američany. Obamův rozpočtový návrh je tak potenciální zbraní v rukou Hillary Clintonové, o níž se mluví nejčastěji jako o prezidentské kandidátce za demokraty. 

"Ekonomie závisti"

V republikánském táboře vládlo pozdvižení ještě před tím, než Obamův návrh vůbec dostali do rukou. "Myslím, že prezident se opět snaží využít ekonomie závisti. Redistribuce z vrchu dolů nefunguje," prohlásil republikán Paul Ryan, který se ve Sněmovně reprezentantů dlouhodobě věnuje rozpočtové politice a platí za stranického ekonomického guru. V roce 2012 byl nominantem na post viceprezidenta Mitta Romneyho, který s Obamou prohrál. "Tohle je dobré pro politiku, ale ne pro ekonomiku," dodal.

Kongres není povinován řídit se návrhy prezidenta. Očekává se, že většina hlavních Obamových návrhů tak bude ignorována. Rozpočtový plán šéfa Bílého domu je ale základem pro budoucí politickou debatu ve Spojených státech. Republikánská politika v oblasti daní a výdajů hraje do kapsy hlavně bohatým Američanům. Obama chce naopak pomoci střední třídě, nízkopříjmovým skupinám a studentům.

Progresivní a úsporný rozpočet zároveň

Demokraté podporují prezidentův "důraz na růst pracovních míst a vyšší mzdy při zachování fiskální zodpovědnosti", jak prohlásil sněmovní člen komise pro rozpočet Chris Van Hollen.

Rozpočet na rok 2016 předpokládá deficit ve výši 2,5 procenta hrubého domácího produktu země, což ekonomové považují v porovnání s loňským rokem za udržitelné. 

Obamův plán navíc otevírá debatu korporátních daních. Především velké a nadnárodní firmy mají totiž v USA velké daňové úlevy a výhody, s čímž má šéf Bílého domu problém. Návrh rozpočtu také rozšiřuje důchodové plány více než milionu Američanů. Ministerstvo pro bydlení a rozvoj by mělo do rozpočtu dostat 41 miliard dolarů (asi bilion korun), což je o 17 procent více než letos.

Polepšit si mají i další státní úřady. Například na bezpečnost by podle návrhu mělo jít o 38 miliard dolarů (asi 950 miliard korun) více než letos. Nejvíce pozitiv ale Obamův návrh přináší rodinám s dětmi, kterým nabízí potřebné daňové úlevy. Obama navíc slíbil, že dobře prospívající vysokoškoláci budou na státních univerzitách studovat zdarma. A v neposlední řadě by se v souladu s návrhem přiznala běžná ekonomická práva i párům stejného pohlaví.