Ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení žádá přehodnocení navýšení náhrad pro bývalé prezidenty. Nyní mají nárok na měsíční rentu 50 000 korun a náhradu 50 000 korun na nájemné za kancelář a na odměnu asistenta. Vláda v balíčku předpokládá zdvojnásobení těchto částek, což je podle ministerstva velkorysé. Úřad navrhuje i úpravu u podpory na stravování pracovníků či upřesnění u některých daní. Chybí mu také hodnocení dopadů plánovaných kroků na rodiny.

To, že vládní konsolidační balíček zvyšuje rentu bývalých prezidentů zhruba na dvojnásobek se nelíbí ani ministerstvu vnitra a ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo zahraničí zase upozornilo na to, že plánované snížení peněz na platy ve státní sféře o dvě procenta nemůže být uplatněno obecně. Navrhovaná opatření podle Černínského paláce zasáhnou do chodu ministerstva a plnění jeho úkolů.

Výhrady k chystaným opatřením má rovněž ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Ve svém stanovisku uvádí, že některé navrhované úpravy nesměřují k deklarovanému cíli balíčku, tedy úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů. Některé úpravy jsou pak podle něj zcela nesouvisející.

Ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj ve svých připomínkách mimo jiné požadují, aby rostlinné alternativy mléka spadaly do nižší, 12procentní sazby DPH. Podle prohlášení organizace ProVeg Česko může přesunutím rostlinné alternativy mléka do 21procentní sazby diskriminovat lidi s alergiemi. Ministerstvo zdravotnictví se také zastává zvýhodnění volnočasových benefitů, MMR chce nižší sazbu pro pleny nebo menstruační potřeby.

Českomoravská konfederace odborových svazů dnes v připomínkách uvedla, že návrh odmítá jako celek a požaduje jeho přepracování. Kritizuje například růst daně z nemovitosti, změny DPH či rušení slev na daních.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů kritizuje úpravy podmínek práce na dohodu obsažené ve vládním konsolidačním balíčku, podle ní přinášejí nadměrnou byrokracii. V připomínkách k balíčku také odmítá zvyšování daně z příjmu právnických osob, zvyšování poplatku prostor pro těžbu nerostů nebo omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.

Svaz průmyslu a dopravy ČR chce s vládou jednat o nastavení zaměstnaneckých benefitů nebo o osvobození energetických daní u metalurgie. „Opakovaně také vládu žádáme, aby zlepšila přístup k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj,“ sdělil ČTK ředitel sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.

Mezi požadavky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR patří zachování daňového zvýhodnění volnočasových benefitů, uvalení spotřební daně na tiché víno nebo zrušení navýšení pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné o deset procent.

Svaz měst a obcí ČR (SMO) zase nesouhlasí se změnami rozdělení daně z příjmu právnických osob mezi rozpočet, obce a kraje. Kritizuje také přesun výnosu části daně z hazardu od obcí do státního rozpočtu, stoprocentním příjmem obcí by podle svazu měla zůstat daň z nemovitosti. Svaz také varuje před omezením možností čerpat evropské dotace, pokud vláda sníží jejich spolufinancování z rozpočtu.

Sdružení místních samospráv ČR vadí změny rozpočtového určení daní. Vládní koalice navrhuje zvýšit daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent a má se současně změnit podíl pro rozdělení příjmů mezi stát a samosprávy - dodatečný výnos má mířit výhradně do státního rozpočtu. Sdružení se stejně jako Svaz měst a obcí postavilo proti zavedení státního koeficientu, který by zvýšil daň z nemovitosti a dodatečný výnos by šel do státního rozpočtu.

Agrární komora ČR nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti, což se týká i zemědělské půdy. Prezident komory Jan Doležal ČTK řekl, že běžnou praxí je zvyšovat pachtovní smlouvy o daň, a změna by tedy vedla pro farmáře ke zvýšení nákladů na jejich produkci. Komora navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav.

Unie vydavatelů navrhla přeřazení tištěných deníků ze základní sazby DPH zpět do snížené sazby daně k časopisům. Více než zdvojnásobení sazby DPH ze stávajících deseti na 21 procent by podle vydavatelů vedlo k poklesu prodeje novin a dalšímu posílení dezinformační scény. Předpokládaný výnos 200 milionů Kč považují za nerealistický.

Na možnou diskriminaci lidí s alergiemi dnes v souvislosti s plánovanou změnou DPH upozornila organizace ProVeg Česko. Vláda plánuje přesunout rostlinné alternativy mléka do základní 21procentní sazby, stejně jako všechny ostatní nápoje, zatímco kravské mléko má být podle vládního návrhu v nově zavedené 12procentní sazbě. V současnosti platí pro mléko i rostlinné alternativy sazba 15 procent.

Vládní záměry už dříve kritizovala opozice. Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová dne na dotaz ČTK uvedla, že vláda by měla stáhnout návrh jako celek. Ve svém konsolidačním úsilí by se měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních firem.

Takzvaný konsolidační balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků či vrchních ředitelů sekcí plánuje ministerstvo financí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády již dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních diskutovat, zásadní změny ale nechtějí. Kabinet by se měl návrhem zabývat ve druhé polovině června, aby balíček stihla Poslanecká sněmovna projednat v prvním čtení ještě před parlamentními prázdninami. Projednávání bude záležet i na tom, do jaké míry bude opozice jednání blokovat obstrukcemi. Balíček má být účinný od 1. ledna příštího roku.

Zhruba třísetstránkový návrh ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení před týdnem. Lhůta řízení byla zkrácena na pět pracovních dní, což kritizovaly odbory či představitelé samospráv. „Lhůta byla nepřiměřeně krátká,“ řekl dnes ČTK předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Vláda se chystá seškrtat dotace, snížit sumu na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě, tedy základní 21procentní a snížená 12procentní. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Vládní záměry už dříve kritizovala opozice, odbory, některé profesní svazy či zástupci firem a živnostníků.