Castillo ve druhém kole hlasování začátkem června těsně porazil pravicovou političku Keiko Fujimori, dceru někdejšího autoritářského prezidenta. Oznámila to v pondělí ústřední volební komise jen zhruba týden před termínem, kdy peruánští prezidenti nastupují do úřadu. Castillovi k vítězství už mimo jiné blahopřály země jako Ekvádor, Chile, Kolumbie, Argentina, Venezuela, Kuba, Mexiko, ale také Spojené státy.

Keiko Fujimori: Přísahám, že se nevzdám

Na vyhlášení výsledků druhého kola voleb ze 6. června netrpělivě čekali oba kandidáti i jejich příznivci v ulicích, kde rostlo napětí. Vyhlášení výsledků totiž přišlo po nejdelší době od prezidentských voleb v Peru za několik desetiletí, protože volební soud řešil stovky stížností podaných Fujimori.

Ta nyní uznala porážku, obvinila však svého protikandidáta, že zvítězil nelegitimním způsobem. Fujimori tvrdí, že volby v řadě okrsků, kde zvítězil Castillo, provázely neregulérnosti, podle mezinárodních pozorovatelů i místního volebního soudu ale bylo hlasování v pořádku. „Uznávám volební výsledky, protože mi to nařizuje ústava, ale přísahám, že se nevzdám,“ prohlásila Fujimori, která prohrála jen o zhruba 44 000 hlasů.

Koncem června peruánská prokuratura začala vyšetřovat podezření, že se někdejší šéf tajné služby z doby vlády Fujimoriho (1990–2000) snažil z vězení prostřednictvím známých uplatit členy ústřední volební komise, aby uznali stížnosti na neregulérnost voleb. Jeden ze členů komise z nejasných důvodů koncem června rezignoval.

Keiko Fujimori v projevu, jímž uznala porážku, prohlásila, že bude dál bojovat „proti komunismu“. Nelze prý dovolit, aby Castillo z Peru udělal Kubu nebo Venezuelu, prohlásila také Fujimori s odkazem na dva autoritářské režimy. Podobné obavy vyjádřil ve volební kampani například i peruánský nositel Nobelovy ceny za literatury Mario Vargas Llosa, který Fujimori podporoval, stejně jako třeba venezuelský opoziční lídr Leopoldo López.

„Žádní chudí v bohaté zemi“

Castillo, který se do širšího podvědomí dostal v roce 2017 jako lídr stávky za vyšší platy ve školství, po vyhlášení výsledků vyzval k jednotě a slíbil hájit demokracii. V předchozích týdnech rovněž odmítal tvrzení, že chystá znárodnění v energetice. V kampani totiž hovořil o tom, že chystá nová pravidla pro těžební společnosti. „Soukromé investice jsou vítány, ale s jasnými pravidly. Nebudou využívat naše pracující,“ tvrdil na mítincích Castillo, jehož volební heslem bylo „už žádní chudí v bohaté zemi“.

V kampani také hovořil o uspořádání referenda o změně ústavy, která by dala větší úlohu státu v ekonomice. Podle Castilla současná ústava „upřednostňuje soukromé zájmy nad zájmy lidu a zisk nad životem a důstojností“. Nový základní dokument by mělo sestavit ústavodárné shromáždění, podobně jako to nyní dělá ve volbách zvolený orgán v Chile, kde si to vynutili Chilané v masových manifestacích.

Castillo se úřadu na pětileté období ujme 28. července, ve státní svátek, v němž si navíc letos Peru připomíná 200. výročí vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Ve funkci nahradí Franciska Sagastiho, který je voleb v roce 2016 už čtvrtou hlavou země.

Volby před pěti lety vyhrál Pedro Pablo Kuczynski, který v roce 2018 těsně před hlasováním o sesazení kvůli podezření z korupce rezignoval. Nahradil ho viceprezident Martín Vizcarra, jehož parlament sesadil loni v listopadu rovněž kvůli podezřením z korupce, jíž se měl dopustit ještě jako regionální politik. Vizcarru nahradil šéf parlamentu Manuel Merino, který ale záhy odstoupil po masových protestech v ulicích.