Zásadnější reformy vzhledem k roztříštěnosti koaličních stran nečekají. Šance hnutí ANO na vytvoření stabilní vlády jsou minimální. Většinu v dolní komoře Parlamentu získají volební koalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a Pirátů se Starosty.

„Česká republika si zvolila změnu, která se bude opírat o většinu v Poslanecké sněmovně na půdorysu dvou koalic. To by mělo vést k odpovědnější rozpočtové politice,“ řekl ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček. Lze podle něj očekávat, že budoucí schodky státních rozpočtů budou mírnější, než bylo doposud plánováno. To by mohlo zmírňovat inflační tlaky v ekonomice, dodal.

„Až bude jednou většinové koalici dovoleno sestavit vládu, můžeme čekat posílení koruny (což samo sníží inflaci), ale hlavně zcela radikální přestavění struktury státního rozpočtu,“ doplnil analytik skupiny Natland Petr Bartoň. Sníží se podle něj plánované výdaje, a sníží se tak zadlužování, což může vést ke snížení očekávané inflace a tím i reálné. Vláda nebude disponovat bianco šekem, který musí utratit stůj co stůj. A rozpočtovou disciplínu trhy většinou ocení, poznamenal.

Koalice jsou v hospodářských otázkách značně nesourodé, upozornil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Vzhledem ke fragmentaci neočekává, že by se podařilo prosadit zásadnější ekonomické reformy. Navzdory tomu, že současná kondice tuzemských veřejných financí je v kontextu EU poměrně dobrá i po covidu, měla by se vláda pustit do fiskální konsolidace, dodal.

Běh na dlouhou trať

Politická změna může být podle Křečka během na dlouhou trať. Lze totiž očekávat, že první pokus ke složení vlády dostane Andrej Babiš (ANO). Pro zahraniční partnery je jistě dobrou zprávou, že zvítězily proevropské síly, míní Křeček. ČR tak nadále bude nezpochybnitelnou součástí EU. „To je skvělá zpráva pro exportně orientované firmy, které hrají klíčovou roli v tuzemském hospodářství,“ podotkl.

Analytik portálu Caitallinked.com Radim Dohnal nečeká uskutečnění penzijní reformy, ale aspoň diskusi o ní. Věří v mírné navýšení věku odchodu do důchodu. Očekává nastavení pravidel pro pravidelné valorizace penzí, mezd státních zaměstnanců, pojistného za státní pojištěnce a slevy na dani poplatníka.

Sněmovnu v novém složení čeká urychlené schválení zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowerů), který se dotkne téměř všech firem a organizací. Je však již zřejmé, že závazný termín stanovený EU na 17. prosince 2021 se nepodaří stihnout. ČR se tak vystavuje riziku pokuty. „Proto se domnívám, že vláda v jakémkoliv složení se bude snažit, aby norma začala platit co nejdříve,“ uvedl ředitel rizikového poradenství ve společnosti BDO Stanislav Klika.

Novou vládu čeká úkol dořešit celní spor EU s Českem o dvě miliardy korun. Kabinet bude také muset jednat o návrhu EU na uhlíkové clo, jehož náklady se mohou přenést i na konečné spotřebitele a které hrozí vyvolat odvetná opatření postižených neevropských států, připomněl Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je poskytovatelem celních služeb.