Rozpočet vláda schválila i přes nesouhlas koaliční ČSSD. Důvodem je růst platů státních zaměstnanců. Růst platů o 1400 korun, s kterým rozpočet počítá, nepokryje podle ČSSD ani inflaci. ČSSD tak chce podle vicepremiéra Jana Hamáčka dál jednat o navýšení platů hasičů, policistů, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách o 3000 korun.

Příjmy státního rozpočtu příští rok by měly být 1551,1 miliardy korun a výdaje 1927,7 miliardy korun, uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že schválený schodek rozpočtu není ničím ospravedlnitelný, protože je mimo jiné o deset miliard vyšší, než byl v roce, kdy propukla v plné síle pandemie koronaviru.

„Tak vysoký rozpočet, který opět zvyšuje transfery domácnostem a chce zvyšovat platy státním úředníkům, čímž nejenže podporuje spotřebu, ale buduje základy pro nebezpečnou mzdově-inflační spirálu, jen přilévá olej do ohně do už tak vysoké inflace,“ uvedla.

Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu podle ministerstva financí investice za 218 miliard, růst důchodů o 805 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč nebo podpora vědy a výzkumu.

Podle Heleny Horské rozpočet není tak proinvestiční, jak se prezentuje. „Poměr investic k celkovým výdajům je stále 11 procent. A navíc by bylo spravedlivé říci, že investice, které stát plánuje pro příští rok, budou z velké části hrazené z EU zdrojů, ne čistě z našich národních. Na naše investice se tak skládá celá Evropa,“ upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Schillerová dále uvedla, že platy učitelů meziročně porostou o 3,5 procenta, a příští rok tak průměrný plat učitele bude zhruba 47 000 korun. Rozpočet zároveň podle ní počítá s navýšením platby za státní pojištěnce o 200 Kč na 1967 Kč měsíčně. „Do českého zdravotnictví tak půjde meziročně zhruba o 14 miliard korun navíc,“ uvedla ministryně.

„Návrh rozpočtu je výsledkem politiky rozdávání všeho všem, jako kdyby rostly peníze na stromě. Rozpočet s takto vysokým schodkem by podle mého názoru neměl být novou Poslaneckou sněmovnou schválen, ale vrácen k přepracování. Nutné bude I urychlené zpracování dlouhodobější konsolidace veřejných financí,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Daňové příjmy rozpočtu by měly být příští rok 701,1 miliardy korun. V červnovém materiálu ministerstvo financí počítalo s 679,6 miliardy korun. Letošní rozpočet počítá s daňovými příjmy 635,9 miliardy korun. Například z DPH by měl získat 307,9 miliardy korun.

Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun, Ministerstvo financí jej ale očekává kolem 400 miliard korun. Loni skončil rozpočet se schodkem 367,4 miliardy korun. Původní červnový návrh rozpočtu počítal se schodkem rozpočtu 390 miliard korun.