ICAN ocenění dostala za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní", uvedla předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová ve zdůvodnění rozhodnutí.

Šéfku ICAN Beatrice Fihnovou podle Reissové-Andersenové udělení Nobelovy ceny potěšilo. Fihnová prohlásila, že udělení ceny ICAN "vysílá vzkaz" státům disponujícím jadernými zbraněmi.

Prostřednictvím agentury Reuters pak vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, že jaderné jsou "ilegální". "Jaderné zbraně jsou ilegální. Hrozba použitím jaderných zbraní je ilegální. Držení, vlastnění jaderných zbraní a vývoj jaderných zbraní jsou ilegální a musejí být zastaveny," prohlásila Fihnová.

Mluvčí ICAN Daniela Varanová Reuters řekla, že organizace má nesmírnou radost a že jde o "velké uznání práce, kterou bojovníci (za jaderné odzbrojení) vykonali", zvláště pak lidé známí pod označením "hibakuša", tedy ti, kteří přežili shození atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. "Jejich svědectví byla zásadní pro tak úžasný úspěch," řekla Varanová.

Udělení Nobelovy ceny za mír osobám nebo organizacím usilujícím o omezení jaderné hrozby se očekávalo. Za favority na zisk ocenění však byli pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti němu, tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

Dohoda na půdě OSN

ICAN je světovou koalicí nevládních organizací, které usilují o naplnění úmluvy o zákazu jaderných zbraní, již letos v červenci na půdě OSN podpořilo 122 států. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, však jednání bojkotovaly. Jaderné mocnosti poukazují na to, že cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Dohoda, kterou ještě čekají ratifikační procesy v jednotlivých státech, tak je chápána spíše jako symbolická součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení. Také předsedkyně Nobelova výboru dnes vyzvala jaderné mocnosti, aby zahájily "vážná jednání" o odstranění svého arzenálu.

Pozornost se letos soustřeďuje na jadernou otázku také vzhledem ke stávajícímu napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou po šestém severokorejském nukleárním testu.

Reissová-Andersenová prohlásila, že "svou inspirující a novátorskou podporou jednání OSN o dohodě zakazující jaderné zbraně sehrála ICAN důležitou roli v uskutečňování něčeho, co se v dnešní době rovná mezinárodnímu mírovému kongresu".

"Žijeme ve světě, v němž je riziko použití jaderných zbraní největší za dlouhou dobu," varovala Reissová-Andersenová. "Některé země modernizují své jaderné arzenály a nebezpečí, že jaderné zbraně si opatří další země, je reálné, jak ukazuje Severní Korea," upozornila.

Mezi dalšími spolufavority na získání Nobelovy ceny za mír letos figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Šlo o druhý nejvyšší počet nominovaných v historii; nejvíce, 376, bylo navrženo loni.

Loni Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).