Netušená stránka historie znesvářeného města. V Jeruzalémě našli nález starý 2300 let!

V srdci starověkého Jeruzaléma, mezi troskami domů a vrstevnatou půdou věků, vykoukl ze země drobný zlatý prsten. Tak malý, že by seděl leda na dětský prst, přesto tak výrazný, že se zaleskl mezi prachem jako ztracená vzpomínka. Osazený červeným drahokamem – zřejmě granátem – byl v tak dokonalém stavu, že si ho archeologové nejprve spletli s moderním šperkem. Ale zkušené oko Rivky Lengler okamžitě rozpoznalo jeho starobylý původ.

„Když jsem ten prsten držela v ruce, měla jsem pocit, že se dotýkám lidí, kteří tu žili před tisíci lety,“ řekla dojatě.

Tento prsten není jediný. Necelý rok předtím byl na stejném místě nalezen další, téměř totožný. Oba pocházejí z raného helénistického období, tedy z doby mezi 4. a 2. stoletím př. n. l., a byly záměrně ukryty pod podlahou velké budovy na západním svahu pahorku Města Davidova. Spolu s nimi se objevily zlaté a bronzové náušnice, ozdobné korálky a další šperky. Nálezy naznačují, že Jeruzalém tehdy zdaleka nebyl chudým městem, jak se dříve předpokládalo. Naopak – byl bohatý, kulturně otevřený a živý.

zdroj: Profimedia.cz

Dětské prsteny a dívčí rituály

Podle Dr. Marion Zindelové mohly být šperky součástí dávného rituálu – zasnoubené dívky tehdy prý zakopávaly šperky a další předměty z dětství do základů domu, jako symbol přechodu do dospělosti. Prsteny by tak mohly být němými svědky těchto intimních a citlivých životních okamžiků. Jejich zpracování naznačuje vysokou řemeslnou úroveň – byly vyrobeny kladívkováním tenkých zlatých plátků na kovové jádro. A jejich design, spojující zlato s barevnými drahokamy, svědčí o vlivu indické a perské módy, která se do regionu dostala díky východním výbojům Alexandra Velikého. Tyto nálezy přinášejí nový pohled na Jeruzalém, který byl podle starověkých textů často vykreslován jako izolované město, odmítající cizí vlivy. Ale šperky a s nimi spojené zvyky dokazují opak – obyvatelé města byli otevření novotám, obchodovali s okolním světem a jejich domy i životní styl nesly prvky helénistické kultury.

Objev ztracené čtvrti

Pod nánosy věků se odkryl nejen zlatý prsten, ale i celá čtvrť. Tým vedený Yuvalem Gadotem a Efrat Bocherovou objevil pozůstatky obytných i správních budov, které se rozkládaly západně od Chrámové hory. Jeruzalém tehdy nebyl jen městem chrámu – byl místem, kde se střetávaly kultury, kde se jedlo, obchodovalo a žilo.

„Teprve nyní začínáme objevovat příběh Jeruzaléma 4.–2. století př. n. l.,“ uvedl Gadot. „Chceme porozumět tomu, jak se tu tehdy žilo – mezi chrámem na jedné straně a helénistickým světem na straně druhé.“

Kromě šperků budou archeologové zkoumat i kosti zvířat, keramiku a mince. Ty mohou napovědět, odkud pocházelo dovezené zboží, jaké pokrmy obyvatelé vařili – a zda dodržovali židovské zákony kašrutu. Pod každým kamenem může ležet další příběh. A mezi těmi nejmenšími – jako je dětský prsten – může klidně bít srdce celé éry.