Nestačí, že je pas platný. Tahle drobnost vám může zrušit let

Blíží se léto a s ním i hlavní cestovatelská sezona. Lidé řeší letenky, ubytování, parkování na letišti i cestovní pojištění. Často ale podceňují dokument, bez kterého nikam neodletí. Nestačí mít pas uložený v šuplíku. Nestačí ani to, že je na první pohled platný. V některých případech totiž rozhodují detaily, které mnoho cestovatelů vůbec neřeší – například kolik vám v něm zbývá volných stránek.

Právě kombinace propadlé platnosti, nedostatečné časové rezervy před expirací nebo plného pasu bez místa na razítka dokáže zkazit dovolenou během několika minut u odbavovací přepážky. A v tu chvíli už bývá pozdě cokoli zachraňovat.

Pozor na platnost i volné stránky

Cestovatelé z České republiky i dalších evropských zemí by si měli hlídat hned několik věcí najednou. Základem je datum expirace. Řada mimoevropských destinací vyžaduje, aby byl pas platný ještě minimálně šest měsíců po plánovaném návratu. To se týká například cest do Thajsko, Turecko, Egypt nebo třeba do Indonésie. Pokud tuto podmínku nesplníte, letecká společnost vás může odmítnout přepravit ještě před odletem.

Méně známým, ale stále častěji řešeným pravidlem je požadavek na dostatek prázdných stran v pase. Některé státy vyžadují jednu až dvě zcela volné stránky pro vstupní a výstupní razítka. Jiné země vydávají víza formou celostránkové nálepky, která zabere celý list. Pokud máte pas zaplněný razítky z předchozích cest, můžete narazit na problém, i když je dokument formálně platný.

zdroj: Profimedia.cz

Týká se to především lidí, kteří často cestují mimo Evropskou unii – například do Asie, Afriky nebo na Blízký východ. Při delších cestách s více přestupy může razítek rychle přibývat. A volné místo mizí rychleji, než si většina lidí uvědomuje.

Co je EES a proč to neznamená konec razítek

Situaci má do budoucna změnit systém EES, tedy Entry/Exit System. Jde o nový automatizovaný biometrický systém Evropské unie, který má postupně nahradit ruční razítkování pasů při vstupu a výstupu ze schengenského prostoru.

Princip je jednoduchý. Při první cestě do schengenského prostoru budou cestujícím zaznamenány biometrické údaje, například otisky prstů a fotografie obličeje. Tyto informace se uloží do centrální databáze. Při dalších cestách pak systém automaticky ověří totožnost a zaznamená vstup či výstup bez nutnosti fyzického razítka.

Zní to jako konec starostí s plnými pasy. Realita je ale složitější. Zavádění systému probíhá postupně a jednotlivé státy jej začnou používat v různých termínech. V přechodném období se navíc může kombinovat digitální evidence s klasickým razítkováním. Spoléhat na to, že už žádná razítka nebudou, se proto nemusí vyplatit.

Navíc EES se vztahuje pouze na vstupy do schengenského prostoru. Jakmile cestujete mimo Evropu, klasická razítka i vízové nálepky zůstávají běžnou praxí a požadavek na volné stránky v pase se vás může týkat stejně jako dřív. Vyplatí se také myslet na to, že některé země mohou mít specifické požadavky nejen na délku platnosti pasu, ale i na jeho stav. Poškozený, rozlepený nebo výrazně opotřebovaný pas může být důvodem k odmítnutí vstupu, i když je jinak časově platný.

Závěr je jednoduchý, ale důležitý. Před cestou si nezkontrolujte jen to, zda pas máte a zda ještě nepropadl. Ověřte si, kolik měsíců platnosti vám zbývá po návratu domů. Podívejte se dovnitř, kolik máte volných stran. A zjistěte si konkrétní podmínky země, do které míříte. Několik minut kontroly může rozhodnout o tom, zda si léto skutečně užijete u moře nebo strávíte nepříjemné hodiny vysvětlováním na letišti.