Nesmysl, nebo geniální řešení klimatické změny? Vědci chtějí utopit lesy v oceánu
15. 1. 2026 – 8:08 | Magazín | Jiří Rilke
Odborníci se vytasili s řešením, které zní na první dobrou trochu svérázně... Ale mohlo by fungovat.
Nápadu, jak se vypořádat s přebytkem oxidu uhličitého v zemské atmosféře, může po prvním zaslechnutí způsobovat mírně pozdvižené obočí. Jenže on by nakonec opravdu mohl fungovat.
Článek o navrhovaném řešení navíc vyšel v časopise Climate Action, který spadá pod renomovaný odborný časopis Nature. Nejedná se tedy o žádné plácání do větru.
Uhlíku, respektive oxidu uhličitého máme ve vzduchu zkrátka moc, jenže odstraňovat ho není žádná legrace a většina dosud navrhovaných řešení naráží na technologické či finanční limity.
Skupina výzkumníků (mezi nimi i čtyři Češi) navrhuje prozaické řešení: Dřevo ze severských lesů by se mohlo splavit do Severního ledového oceánu, kde by se nechalo klesnout ke dnu. A je vyřešeno.
V lesích na Sibiři, Aljašce a Kanadě se podle vědeckých výpočtů ukládá asi 100 gigatun uhlíků. Z toho podle autorů studie logicky vyplývá, že kdybychom vykáceli jedno procento těchto lesů, emise by se snížily o jednu gigatunu oxidu uhličitého. Což je zhruba 10 % emisí celého lidstva.
Autoři studie tvrdí, že ke svému návrhu jen využívají v přírodě již dávno existující proces: Velké řeky odnášejí popadané kmeny do oceánu i bez našeho přičinění. Díky nízké teplotě oceánské vody a absenci rozpuštěného kyslíku pak uhlík v dřevě, které pomalu klesá ke dnu, vydrží netknutý tisíce let.
Vědci při návrhu kácení zohledňují skutečnost, že právě tolik lesů ročně shoří a uvolní uhlík do vzduchu: „Není náhodou, že uvažujeme o aplikaci naší myšlenky na jedno procento plochy těchto lesů, na 180 tisíc kilometrů čtverečních, protože to odpovídá rozloze, kterou ročně zasáhnou lesní požáry. Ty promění na oxid uhličitý nejen samotné dřevo, ale i část uhlíku uloženého v půdě,“ uvádí bioklimatolog Miroslav Trnka, jeden ze spoluautorů studie.
„I když navrhovaný způsob napodobuje to, co po tisíciletí dělá příroda, bude nás to stát velké úsilí a musíme ročně vykácet a splavit dřevo z plochy, která je více než dvakrát větší než Česko. A celý přístup má řadu úskalí, včetně geopolitických,“ dodal.
S návrhem se podle něj momentálně ztotožňuje pouze Kanada, ještě by bylo potřeba přesvědčit Rusko a Spojené státy.