Německo pošle dalších 60 milionů eur (1,45 miliardy Kč) do fondu, který má zvláště postiženým zemím pomáhat se zvládáním klimatických změn.

Nad Evropou se rozlila neviditelná záře tepla. Vlna vzduchu ze severní Afriky vtrhla do hor a údolí, zvedla teploty na letní hodnoty a proměnila listopad v zvláštní, téměř snový úkaz. Meteorologové varují, že podobné anomálie už nejsou vzácností, ale obrazem měnícího se klimatu.

Zatímco v Atlantě platí nový zákon o reflexních střechách, které mají snížit teplotu města až o šest stupňů, u nás se téma přehřívání zatím drží v odborných debatách. Studie z Prahy, Brna či Ostravy ale potvrzují, že i v Česku trpíme stejným problémem – tepelné ostrovy ohrožují zdraví i kvalitu života.

Během jediného dne se Česko loučí s babím létem. Meteorologové hlásí prudké ochlazení, déšť, vítr a výstrahu před ranními mrazíky.

Město nemusí být betonová poušť. Tam, kde mezi šedými zdmi vyroste kousek zeleně, se změní všechno: teplota vzduchu, rytmus ulice i nálada lidí. Ať už je to truhlík s bazalkou na balkoně, lavička pod stromem, na sídlišti nebo malý komunitní záhon, vždycky jde o víc než jen o estetiku. Je to návrat přírody do míst, kde jsme ji už dávno odepsali.

Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024

V ázerbájdžánské metropoli Baku dnes začala výroční klimatická konference COP29

Peníze z prodeje emisních povolenek bude zřejmě možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Počítá s tím novela zákona, kterou dnes v úvodním kole projednala Sněmovna. Letošní výnosy z povolenek se odhadují kolem 40 miliard korun.