Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané vazby a kontakty. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL), nyní znovu starosta. Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj.

Následné spory měly složitý vývoj, postupně padla řada rozhodnutí v několika liniích. Vrchní soud v Olomouci v roce 2021 uložil městu povinnost omluvit se dopisem a zaplatit několika rodinám odškodnění v souhrnné výši 302 000 korun, jednotlivé děti měly získat několik tisíc, případně částky kolem 10 000 korun. Dvě rodiny se ještě obrátily na NS - a dnes částečně uspěly, Vsetín jim vyplatí více peněz.

NS významně navýšil odškodné zejména pro děti z rodiny, která se musela vystěhovat do Vlčic na Jesenicku. Dům byl starý, vlhký, bez odpadu, septiku i koupelny, s dožilou elektroinstalací a kamny v jedné místnosti. Nebylo v silách rodiny, aby dům opravila. Otec od rodiny odešel, většina dětí skončila v ústavech.

„Mimořádnost situace žalobců a závažnost zásahu do jejich práva na rodinný život v porovnání s ostatními případy hromadného vystěhování rodin ze Vsetína spočívá právě v tom, že důsledkem tohoto zásahu byl naprostý rozpad rodiny, zpřetrhání základních rodinných vazeb a odnětí dětí z jejich nejužší rodiny,“ stojí v rozsudku senátu s předsedkyní Martinou Vršanskou. Šest členů rodiny tak nově získá odškodnění od 87 000 do 95 000 korun pro každého.

Další rodina se odstěhovala do Vidnavy na Jesenicku, taktéž do starého a neudržovaného domku. Před tím ve Vsetíně dlužila na nájmu, soud jim uložil byt vyklidit, avšak svou situaci neřešili, což NS vytknul tehdy dospělým členům rodiny. Zdůraznil, že pokud se člověk ocitne v těžké sociální situaci, je namístě očekávat, že vyvine alespoň nějakou snahu nalézt řešení, obrátí se třeba na orgány státní sociální podpory nebo charitativní organizace.

Nečinnost však nelze vyčítat lidem, kteří tehdy byli dětmi, případně byli nesvéprávní. Alespoň jim tak NS navýšil odškodnění. Dostanou od 10 000 do 40 000 korun. Více peněz náleží těm dětem, které byly v době stěhování starší. Zpřetrhání sociálních kontaktů totiž podle NS dopadá méně tíživě na děti v útlém věku, tíživěji na dospívající. „Proto je namístě výši náhrady odstupňovat s přihlédnutím k věku těchto žalobců tak, aby se starším z nich dostalo náhrady vyšší, mladším náhrady nižší,“ stojí v rozsudku.

NS také zrušil část výroku o nákladech řízení v obou rozsudcích. Náklady se bude znovu zabývat Krajský soud v Ostravě.

Dům, který rodiny původně obývaly ve Vsetíně, byl ve špatném stavu, město se jej snažilo vyklidit. Jeho postup však byl terčem kritiky. Některé z rodin, které využily nabídku na přestěhování mimo město, poté město zažalovaly. Romové tvrdili, že byli ze Vsetína deportováni pod nátlakem. Kritizovali například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Údajně neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují.

Čunek rozhodnutí soudu respektuje, nevyloučil ale podání k Ústavnímu soudu

Starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL) rozhodnutí Nejvyššího soudu respektuje, nevyloučil ale podání k Ústavnímu soudu. Upozornil dnes na to, že všechny rodiny byly vystěhovány rozhodnutím soudu bez náhrady. Město podle něj mohlo lidi vystěhovat na ulici a nechat je tam. „Situace těchto rodin byla taková, že zdevastovali dům, neplatili a rozhodnutím soudu měli být vystěhováni na ulici. Rozhodnutím města něco dostali a za to má být město potrestáno. To si myslím, že je skutečně nespravedlivé,“ uvedl Čunek.

Odmítl, že by vystěhovaní začali pít nebo nepracovat, když byli přestěhovaní. Uznal, že šlo také o rodinné vazby. „Ano, bylo to pro ně nepříjemné, ale neplatili a soud rozhodl,“ uvedl Čunek. Vystěhovaní podle něj měli také možnost přestěhování odmítnout.