Že je pro vás tenhle podivně znějící název španělskou vesnicí? Nebojte, procházka jejími uličkami je vzrušující, zábavná, - a nutno přiznat, že i značně časožravá. Neboť tenhle pojem zahrnuje tisíce a tisíce povídek, obrázků i videí.

Jejich prostřednictvím přinášejí fanoušci jiným fanouškům alternativní zpracování oblíbených knižních, seriálových a filmových příběhů a okrajově třeba i osudy reálných umělců.

Inspirace je zdánlivě nekonečná a stejně tak podoba příběhů vycházejících z takzvaného kánonu – tedy původního díla či životního příběhu skutečné postavy.

Stručně a jasně: Milujete Stmívání, ale myslíte si, že Bella měla skončit spíš s Jacobem než s Edwardem? Napište jim zbrusu novou love story! Přemýšlíte, jaký byl život Lily a Jamese Potterových, než se jim narodil slavný Harry? Dejte jim životní příběh podle svého gusta!

Pro někoho je to trochu bizár, pro řadu fanoušků to ale představuje takřka nevyčerpatelnou studnici příběhů a potěšení. Fantazii se meze nekladou, zásadní je však úcta k původnímu autorovi a fakt, že ze svého, byť sebeskvělejšího dílka pravděpodobně neutržíte ani korunu.

Co všechno fandové fanfiction na svém fenoménu tak milují? Jak se k němu dostali? A co na to samotní autoři předloh?

Nejsme žádní pošuci

"Na fanfiction jsou úžasné ty možnosti. Člověk si vybere základní příběh, skupinu postav, co má rád a pak o nich může číst v tolika verzích a časoprostorech, že nemusí nikdy svůj oblíbený příběh opustit, ani když je kniha dopsána, seriál dotočen. Časem třeba ztratí zájem, ale není závislý na autorech původního díla. Je to jakoby vám někdo dal recept na váš oblíbený koláč a vy si ho mohli upravit podle vlastní chuti," popisuje svou vášeň dvaadvacetiletá studentka Klára.

K fanouškovským povídkám se jako čtenářka dostala ve 14 letech a velice záhy je také začala tvořit – tehdy ještě česky.

"V angličtině jsem začala psát asi v sedmnácti a velmi mi to pomohlo zlepšit se v jazyce. Dnes čtu i píšu fan fiction jenom v angličtině, je to pro mě koníček a pilování schopností zároveň. Nikdy to pro mě není ztráta času," dodává.

Podobně se k fanfiction dostala i nyní čtyřiadvacetiletá Petra. "Doopravdy mě to začalo bavit až při čekání na pátý díl Harryho Pottera. Čekání bylo dlouhé a na netu bylo tolik zajímavých jiných zakončení," usmívá se.

"Na fan fiction zbožňuji, že znám ten svět, znám pravidla a znám postavy, znám historii a rovnou můžu vplout do středu dění. Taky mě samozřejmě fascinuje lidská představivost. Rowlingová napsala něco úžasného a nějaká dvacetiletá holka vyprodukuje úplně jiný a častokrát i zajímavější příběh. Baví mě, že mě to spojuje se zbytkem světa, že ve fanfiction nejsou omezení. A nejúžasnější na tom je to, že to nikdo nedělá pro zisk," vysvětluje.

Petra, fanynka i autorka, je tématicky poměrně vyhraněná. Píše pouze o světě Harryho Pottera a beatnících. Zároveň však zmiňuje i věci, které ji štvou: "Irituje mě vyčerpatelnost tématu, už se to pak nedá tolik inovovat. Vadí mi, že může psát kdokoliv a zprznit tak nějakou super věc. Než člověk něco zveřejní na internetu, podle mě by měl splnit nějaký gramatický test. A co mi vadí nejvíc, je okolí, které považuje můj koníček za úchylku."

Přece to neznamená, že jako autorka fanfiction a Harryho Pottera bude chodit po ulicích v hábitu a s hůlkou v ruce, jak si stěžuje Petra. "A kdybych tak chtěla jít na nějakou událost, lidé se na mě budou dívat skrz prsty. Ale zároveň je to jeden z důvodů, proč to mám ráda. Spojuje mě to s cizími lidmi, kteří to milují stejně jako já," dodává s úsměvem.

Něco proti systému

Sociální aspekt fanfiction ostatně zmiňuje i Klára, na webech se totiž pod jednotlivými díly probíhá čile komunikuje a byť jde o internet, nemusí to být zcela anonymní.

"Poznala jsem lidi, z nichž někteří dnes patří mezi mé nejlepší a nejstarší přátele. Naučila jsem se plynule anglicky. V posledních letech mě i fanfiction také pomohlo rozšířit obzory," říká Petra.

Sleduje v povídkách psaných zahraničními fanoušky reflexi témat, které v jejich společnosti aktuálně rezonují. Fanouškovské povídky totiž občas fungují i jako houba, která nasakuje aktuální témata, fanoušek se v nich může vymezit i proti některým aspektům původního díla nebo kultury obecně.

"Co se týká potěšení, základní je to, co přináší možnost vytrvat déle u oblíbeného textu. Neméně důležitá je ale možnost zabojovat si tak trochu proti systému," upozorňuje Monika Bartošová, kterou zajímají tyto texty – ať už psané nebo audiovizuální povahy - i z odborného hlediska.

Zabývá se například jazykovou stránkou textů i samotným procesem tvorby. "Když se podíváte na to, o čem se píše a jaké postavy či vztahy jsou oblíbené, zjistíte, že motivací je často reprezentovat něco, co kulturní průmysl přehlíží. Často jde o možnost psát například o silných ženských hrdinkách nebo napravit ostudný nedostatek sexuálních minorit například v televizní tvorbě. Fanoušci si také často vybírají zástupce jiné než euroamerické kultury," popisuje absolventka filmové vědy a kulturálních studií, která kdysi sama začínala jako fanynka i autorka fan fiction.

"Jako fanoušek máte prostě možnost napravovat bezpráví, které některým skupinám lidí přináší jejich praktická neexistence v oficiální kultuře," dodává.

Ostatně jedním z oblíbených žánrů fanfiction je takzvaný slash, který "páruje" postavy stejného pohlaví. Najdete tu jak prakticky platonické love story cudného charakteru, tak i příběhy, u nichž se člověk začervená.

Právě slash je přitom zpravidla ženskou doménou – a to jak z hlediska autorství, tak i fandovství. Celkově mezi aktivními autory pravděpodobně převládají ženy, na druhou stranu však to, jak kdo doopravdy funguje na internetu, není možné zcela ověřit.

"Je fakt, že ženám může být tento způsob tvorby bližší právě pro možnost přinést na rozdíl od oficiální kultury více ženský pohled na věc, vytvářet ženské postavy, které nejsou jen šablony nebo představy o ženách v hlavách mužů. Kulturní průmysl je co do postav i tvůrkyň stále dost misogynní, což se odráží v tom, jak ženské postavy vypadají. Tohle vysvětlení je ale dost zjednodušující," podotýká badatelka.

"Muži jsou ale určitě stálou součástí fanouškovských skupin - ačkoliv se zdá, že častěji v pozici sběratelů či návštěvníků conů, zatímco ve vlastní tvorbě jsou trochu méně aktivní. Liší se to ale rozhodně fandom od fandomu a je to také různé u různých žánrů," dodává.

Zakázaní upíři

Ostatně s trochou nadsázky lze říct, že napsat fanfiction můžete prakticky o čemkol. Od detektivek přes akční žánr až ke sci-fi a fantasy.

"Pokud se máme bavit o fanfiction v dnešní podobě, dá se ukázat na příkladech čtenářů Charlese Dickense nebo fanoušků Sherlocka Holmese. Později to hodně rozšířily televizní seriály, klasickým příkladem je určitě Star Trek. Dalším velkým zlomem bylo rozšíření internetu, který zásadně ulehčil tvorbu i distribuci fanouškovských produktů," popisuje Bartošová.

Právě Star Trek patří k nejstěžejnějším dílům tohoto fenoménu – včetně slashe - a krásně ilustruje úroveň kreativity a vášeň fanoušků. 

Krom "klasických" povídek a sestříhaných videí totiž najdete i "regulérní", tvůrci s přimhouřenýma očima akceptované, krátké snímky prakticky profi úrovně. Hrají v nich, jak jinak, sami fanoušci.

Velice oblíbená, a podle Moniky Bartošové v českém kontextu prakticky nejpopulárnější, je zmíněná série o Harry Potterovi – ostatně bohatý svět J. K. Rowlingové nabízí neskutečné množství podnětů a postav.

Co na to autoři a protagonisté?

A jak se k fanfiction staví autoři či protagonisté kanonických děl? "Velká část autorů si fan fiction spíše nevšímá, ale například Anne Rice, autorka Interview s upírem, fanfikci na svou knihu v podstatě zakázala. S reintepretací svého textu měla v nedávné době problém také Annie Prolux autorka Zkrocené hory, které se nelíbilo, jakým směrem její příběh posunuly fanouškovské texty," upřesňuje odbornice.

"Na druhé straně spektra stojí ale řada seriálových tvůrců, kteří fanoušky sledují a podporují. To je dáno také tím, že fanoušek je zainteresovaný, pravidelný a dlouhodobý divák, což je u seriálů v televizi potřeba," zdůrazňuje Bartošová.

V populárním seriálu Lovci duchů dokonce hlavní postavy – bratři Winchesterovi – občas na fanfiction odkazují. A pokud se vrátíme k slavnému detektivovo, původně z pera A. C. Doyla, tak například Amanda Abbingtonová, alias představitelka Mary v britském seriálu Sherlock, je známá jako vášnivá čtenářka povídek, které píší fanoušci právě na ústřední dvojici z tohoto seriálu.

Úsměvné přitom je, že Abbingtonová je dlouholetou partnerkou představitele Johna Watsona - Martina Freemana. 

A perlička navrch – momentální šílenství kolem erotického románu 50 odstínů šedi původně odstartovala právě fanfiction. Autorka 'odstínů' E L James pod nickem 'Snowqueens Icedragon' psala na fórum fanfiction.net fanouškovskou Twilight fikci s názvem Mater of the Universe, z níž se nakonec vyklubal regulérní román. A celkem cudný pár Edward a Bella se tak nakonec staly předobrazy Christiana a Anastasie.

Fantazii se prostě meze nekladou.