Cenzuru od dob pátera Koniáše po rappera Řezníka mapuje unikátní monografie
15. 9. 2015 – 8:19 | Zpravodajství | art

Vůbec první publikaci svého druhu mapující cenzuru od 18. století po rok 2014 představí ve středu její autoři z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Monografie s názvem 'V obecném zájmu' vznikala šest let a pracovalo na ní několik desítek tuzemských i zahraničních autorů.
Rozsáhlou monografii s podtitulem Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749-2014 vydalo s Akademií věd nakladatelství Academia.
Podle autorů je první českou vědeckou prací, která se věnuje různým formám cenzury od osvícenské transformace kultury až do současnosti, která je charakterizována další kulturní a mediální změnou - nástupem internetu.
Na knize spolupracovalo pod vedením Michaela Wögerbauera 38 autorů z České republiky i ze zahraničí. Rámcové kapitoly popisují instituce a cenzurní praxi příslušné doby i její sepětí s dobovým civilizačním a kulturním kontextem. Případové studie pak ukazují procesy cenzurování v detailu a otevírají problémové pole výkladu směrem k 'měkčím' formám společenské regulace.
Ústav pro jazyk český představí publikaci ve středu v rámci Dne s dějinami literární cenzury. Jako zvláštního hosta pozvali organizátoři dramatika, scenáristu, herce a spisovatele Zdeňka Svěráka. Vybrali ho jako tvůrce, jehož potýkání se s cenzurou je připomenuto v části knihy věnované období komunistické vlády.
Zkušenost s omezováním činnosti Divadla Járy Cimrmana, schvalováním textů a inscenací i tendencí publika číst mezi řádky každé umělecké dílo jako politický jinotaj vtělili Svěrák s Ladislavem Smoljakem do komedie Nejistá sezóna (1988), kterou lze podle autorů knihy chápat jako mimořádně výstižnou metaforu literární i divadelní cenzury období normalizace.