Jde o fenomén, který po celém světě šíří nespavost mezi lidmi žijícími ve stresu během pandemie covidu-19. V Británii v srpnu loňského roku zjistila studie Southamptonské univerzity, že počet lidí trpících nespavostí stoupl z každého šestého na každého čtvrtého, přičemž větší problémy se spánkem mají matky, pracovníci v první linii boje proti covidu či komunity etnických menšin.

V Číně stoupla během vrcholu koronavirové uzávěry nespavost ze 14,6 procenta na 20 procent. Alarmující výskyt nespavosti byl zaznamenán v Itálii, zatímco v Řecku uvedlo v květnové studii téměř 40 procent dotázaných, že nemohou spát. Vyhledávání slova „nespavost“ na Googlu dosáhlo v roce 2020 bezprecedentního počtu.

Trpí zdraví i produktivita

Jednoduše řečeno větší počet z nás nyní trpí nespavostí. Se vstupem pandemie do druhého roku otřásly měsíce společenského odstupu naší denní rutinou, přetrhaly pracovní pouta a vnesly do našeho života neustálou nejistotu - což má katastrofální následky pro spánek. Kvůli jeho nedostatku může trpět naše zdraví a produktivita.

S nespavostí, ať už způsobenou pandemií nebo ne, je těžké žít. Neustálý problém s usínáním, anebo spánek špatné kvality, může vést k dlouhodobým zdravotním problémům včetně obezity, úzkosti, deprese, kardiovaskulárních chorob a diabetu.

Nedostatečný spánek, který mnoho odborníků klasifikuje jako méně než sedm hodin za noc, také ovlivňuje práci. Mnoho studií prokázalo, že nedostatek spánku zvyšuje riziko chyby, narušuje koncentraci, zvyšuje reakční dobu a ovlivňuje náladu.

Narušení vnitřních hodin

Při nespavosti je ve hře řada faktorů. Covid narušil naši denní rutinu a běžné prostředí, takže je těžké udržet neporušený rytmus bdění a spánku, říká Steven Altchuler, psychiatr a neurolog kliniky Mayo, který se specializuje na spánkovou medicínu. Naše dny obvykle běží podle programu diktovaného ranním budíčkem, cestou do práce, přestávkami a dobou spánku. „Ztratili jsme mnoho vnějších signálů. Práce z domova narušuje naše vnitřní hodiny,“ dodal.

„Mozek má naučená spojení: při práci jsme vždy na pracovišti a doma odpočíváme. Teď jsme ale doma pořád,“ uvedla Angela Drakeová, profesorka klinického zdraví Kalifornské univerzity, která léčí pacienty se spánkovými poruchami. Poukázala také na skutečnost, že když pracujeme z domova, můžeme mít méně pohybu a cvičení a potenciálně jsme také méně vystaveni přirozenému světlu - pohyb a denní světlo přitom přispívají k lepšímu spánku.

Je tu také problém s pracovním výkonem. Nezaměstnanost v mnoha zemích dosahuje nejvyšší úrovně za poslední roky, a proto není překvapení, že ti, kdo jsou zaměstnaní, pracují co nejusilovněji, aby si práci udrželi. Problém je, že práce z domova může rozostřit hranice, které bývaly pevně dané, a mnoho lidí pracuje déle nebo v nepravidelných časech. Pro mnoho lidí je nyní pravidlo „nechat práci v práci“ naprosto nemožné a odpoutat se od seznamu povinností a stresu pracovního dne je těžší než kdy jindy.

Jak na spánkovou hygienu

Jak se proti tomu bránit? Odborníci uvádějí, že je důležité vyhledat pomoc, když problémy se spánkem přetrvávají. Pokud se tyto potíže nepodchytí v počátcích, hrozí riziko, že se z problému se spánkem stane spánková porucha, tedy nespavost, a na tu neexistuje žádná rychlá pomoc, varují.

Nejběžnější léčbou spánkových problémů je kognitivní behaviorální terapie, která staví na zlepšování „spánkové hygieny“. Ta zahrnuje například žádné kouření nebo alkohol před ulehnutím do postele. Další součástí je vycvičit mozek, aby si spojoval lůžko jen se spánkem - tedy žádná práce v posteli.

„Jedním z mých důležitých pravidel je nepracovat s laptopem v posteli,“ řekla Drakeová. „Nesejde na tom, jak je to pohodlné. Mozek si nakonec spojí postel s prací,“ dodala.

Dobré je také omezit sledování zpráv před spaním, abyste se vyhnuli úzkosti, která vám brání usnout, a nepoužívat mobilní telefon - tedy další věc spojovanou s prací - jako budík. Praktickým trikem také je otočit hodiny na nočním stolku číslicemi od sebe, aby vás nestresovaly, zatímco se snažíte usnout.