V severní části Laosu leží jedno z nejzáhadnějších míst na světě. Planina džbánů nedaleko města Phonsavan je pokryta zhruba pěti tisíci obřími kamennými nádobami, přičemž ty největší dosahují výšky tří metrů a váhy pěti tun. Jejich stáří se odhaduje na dva tisíce let.

To je však to jediné, co se o podivných nádobách ví. Archeologové dosud nepřišli na to, kdo nádoby vyrobil, jak a k čemu přesně sloužily. Není ani jasné, jak se dostalo na místo tolik kamenů, které se v oblasti nevyskytují. Podle různých teorií sloužily kamenné hrnce, které měly i pokličky, na sběr vody, uchovávání rýže nebo jako pohřební urny. 

Výzkum poněkud komplikuje nejen to, že je Laos nepříliš rozvinutou zemí, ale hlavně to, že kromě města Phosavan se cílem amerických kobercových náletů stala právě i Planina džbánů. Mnoho z nich padlo bombardování za oběť, větší problém ale je, že v zemi zůstaly tisíce, možná desetitisíce nevybuchlých bomb.

Američané totiž na oblast ležící velmi blízko hranice s Vietnamem, kde vedla známá Ho Či Minova stezka, v letech 1964 až 1973 svrhli přes dva miliony tun bomb. Využívali obří dvoumetrové bomby, které se po shození z letadla rozlomily vejpůl a vysypaly se z nich čtyři stovky min o velikosti tenisáku. 

Zatímco pro „obaly“ bomb místní s postupem času našli roztodivné využití - od sloupů plotu přes truhlíky na zeleninu až třeba po dekoraci - likvidace nevybuchlých minibomb bude trvat ještě dlouhé roky. Z několika desítek polí s hrnci byly odminovány jen tři největší. I nyní, téměř padesát let po konci bombardování, se ročně obětmi nevybuchnuté munice stane minimálně sto lidí. 

I přes nebezpečí, které oblast skýtá, je stále častějším cílem turistů. Ti díky spojení bomb a archeologických nálezů mohou v podstatě na jednom místě obdivovat obří kamenné i kovové harampádí předchozích generací.