Stavební úřady tak zůstanou dál při obcích. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti hlavně dopravní a energetické stavby. Novela nového stavebního zákona má také ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Nyní ji projedná Senát, poté ji dostane k podpisu prezident.

Pro novelu hlasovalo 161 poslanců ze všech sněmovních stran, tedy i z opozice. Proti nehlasoval žádný poslanec. Novela stavebního zákona by měla vstoupit v účinnost 1. července 2024 a pro vyhrazené stavby, třeba dálnice nebo elektrárny, by měla platit od 1. ledna 2024.

Se vznikem státní stavební správy a přechodem stavebních úřadů pod stát počítá nový stavební zákon z roku 2021, který prosadila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Zrychlit stavební řízení měl hlavně díky dodržování lhůt. Tehdejším opozičním stranám, které nyní tvoří vládní koalici, se ale vznik nového státního úřadu nelíbil a rozhodly se ho zrušit. Novela zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Na některých pozměňovacích návrzích se koalice dohodla s opozicí, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Strany bývalé opozice tvrdily v minulém volebním období, že plánovaná změna ochromí stavební řízení. Bývalá vláda naopak vyzdvihovala například zastupitelnost úředníků a důraz na dodržování lhůt. Nemělo se tak stát třeba, že by úřad kvůli onemocnění jednoho úředníka nefungoval. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) ale dnes zopakovala, že toto riziko na malých stavebních úřadech potrvá.

Bartoš ocenil shodu mezi koalicí a opozicí, jde podle něho o výbornou zprávu pro stavebnictví. Ministerstvo podle něho bude prosazovat také změny legislativy, která se týká územního plánování. Na řadě pozměňovacích návrhů spolupracovala koalice s opozicí. „Podporujeme tuto novelu a jsme rádi, že došlo ke kompromisnímu řešení,“ řekla za klub opozičního hnutí SPD Marie Pošarová.

Díky novele by se stavebníci mohli také snáze a rychleji dostat ke stavebnímu povolení. Umožnit jim to má postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Koordinované závazné stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona. Tento zákon poslanci dnes také schválili. Na konci by mělo být jen jedno razítko pro stavebníka. Stavební úřad by mohl také v případě potřeby vyvolat jednání s dotčenými úřady a stavebníkem.

Sněmovna při schvalování mimo jiné rozhodla, že Plzeň ani Liberec nedostanou možnost vydávat své vlastní stavební předpisy. Tato možnost zůstane zachována pouze Praze, Brnu a Ostravě. Proti návrhu se vyslovil i ministr Bartoš. Argumentoval například snahou sjednotit právní předpisy i tím, že města mohou mít své regulační plány. Poslanci navíc rozhodli, že stavební předpisy v těchto městech nesmějí upravovat stavby technické infrastruktury.

Novela ve schválené podobě by měla také umožnit legalizaci některých černých staveb. Návrh v tomto směru prosadila ve výboru pro veřejnou správu poslankyně STAN Eliška Olšáková. Podle poslankyně půjde hlavně o různé zahradní kolny či pergoly, u nichž lze očekávat splnění podmínek. Aby bylo možné stavbu legalizovat, musí být v souladu s územním plánem obce či územními opatřeními, bude rovněž nutný soulad s veřejnými zájmy či požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a další, popsala jednu z podmínek. Bude také nutný souhlas například u sousedů.

Sněmovna schválila návrh hospodářského výboru, aby se mezi veřejnou infrastrukturu a zařízení sloužící veřejné potřebě zařadily i dobíjecí stanice nebo zásobníky plynu. Podpořila také návrh, který má usnadnit budování podzemních optických veřejných sítí. Zákon by také měl usnadnit budování zázemí pro lesní mateřské školy v nezastavěném území.

Novela stavebního zákona nenaplnila svůj potenciál, konstatuje Platforma pro zdravý stavební zákon

Novela stavebního zákona, kterou dnes schválila sněmovna, podle oborových komor a svazů nenaplnila svůj potenciál, a to především v integraci rozhodování, vymahatelnosti lhůt či v územním plánování. Částečné zlepšení a zrychlení procesu povolování staveb ale přinese. V tiskové zprávě to uvedli zástupci Platformy pro zdravý stavební zákon, která sdružuje komory a svazy.

Novela podle platformy v mnoha ohledech neodpovídá programovému prohlášení vlády, ani skutečným potřebám české ekonomiky. „Je ale dobře, že se původní návrh ministerstva pro místní rozvoj podařilo změnit a dosáhnout podoby, která i přes její současnou nedokonalost přinese některé pozitivní změny v podobě zrychlení povolovacího procesu,“ shodli se zástupci Platformy pro zdravý stavební zákon. V platformě jsou Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Česká komora architektů, Asociace developerů ČR, uskupení měst CityDeal a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Sněmovnou schválená novela především ruší minulou vládou Andreje Babiše plánovaný vznik Nejvyššího stavebního úřadu a zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Platforma to kritizuje s tím, že opuštěním principu integrace řízení pod státní správu a zavedení nedůsledné procesní integrace znamená nemožnost dodržení pravidla jednoho razítka, které politici slibovali.

„Bohužel došlo k tomu, co lze v boji o razítka v České republice očekávat vždy, vzdát se jich nechce nikdo, a nakonec se ve snaze je redukovat objeví nová,“ řekl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Ředitelka strategie developerské společnosti UDI Group Marcela Fialková uvedla, že vrácení rozhodování o povolovacím procesu ze státního úřadu na obce není systematicky správné. „Protože obce získají v povolovacím procesu vyšší postavení než stavebník. Zvlášť na malých obcích to může být zneužitelné,“ upozornila Fialková.

Předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek pro ČTK řekl, že komora vítá, že se zabránilo rozpadu systému povolovacího řízení v gesci stavebních úřadů. „Menší radost máme z toho, že si Praha, Brno a Ostrava prosadily vlastní stavebně-technické předpisy, což je z pohledu projektantů i samotných stavebníků pravým opakem zpřehlednění, větší předvídatelnosti, a tudíž i zrychlení celého procesu povolování staveb,“ řekl Špalek. Dodal, že zásadní pro zrychlení povolování bude digitalizace.

Zástupci Platformy uvedli, že odmítnutí některých změn, mimo jiné v oblasti územního plánování, přináší předpoklad budoucí další novelizace zákona. „Chybou je také vytvoření dalšího razítka v podobě Jednotného environmentálního stanoviska (JES),“ míní zástupci svazů a komor.

Současnému návrhu platforma vytýká nedotažení úpravy integrace rozhodování o povolování staveb. „Namísto hledání cest, jak tento podobný princip zavést, se hledaly důvody, proč to nejde,“ popsal zkušenosti z jednání Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.

Platforma i ČKAIT se shodují, že o skutečném dopadu nového stavebního zákona na stavební praxi rozhodnou jeho prováděcí vyhlášky, což může být stejně významné jako novela.