Pro nový zákon dnes hlasovalo 92 poslanců, zapotřebí jich bylo 88. Pro zákon hlasovali poslanci ANO, SPD a tři sociální demokraté. Někteří sociální demokraté hlasovali proti zákonu stejně jako ostatní poslanci. Zákon odolal návrhu na zamítnutí, který vznesli Piráti. Zákon odmítli podpořit poslanci KSČM. Vadilo jim, že prošel návrh, který ruší požadavek na přímé osvětlení a větrání u obytných místností.

Sněmovna zákon schválila proti původnímu vládnímu návrhu tak, že veškeré stavební úřady přejdou pod stát. Budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční úřady. Část opozice ale tento princip odmítá a tvrdí, že to ochromí stavební řízení. Neuspěly opoziční strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN, které prosazovaly, aby část úřadů zůstala při obcích a městech.

Nyní zákon dostane k projednání Senát. Zákon má platit od 1. července 2023, ale už od ledna příštího roku bude moci začít nabírat nové úředníky. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová již dříve řekla, že do státní správy by ze současných stavebních úřadů mohlo přejít 5000 až 6000 lidí. Podle MMR ubude úředníkům až 40 procent agendy.

Detaily stavebního zákona

Zákon bude rozlišovat stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Jejich seznam bude obsahovat příloha k zákonu. Stavbou bude také výrobek, který bude plnit funkci stavby. O povolení se bude žádat u všech staveb kromě jednoduchých. Stavebník bude moci svépomocí stavět stavby drobné a jednoduché, ale pokud sám nebude odborně způsobilý, bude si muset u některých staveb zjednat stavební dozor.

U staveb pro bydlení bude muset zajistit stavbyvedoucího, stejně jako pokud bude odstraňovat stavbu, v níž je azbest. Zákon počítá i s elektronizací agendy. Například žadatelé budou moci vkládat dokumentaci přes portál stavebníka elektronicky. Podle ministryně budou obíhat dokumenty, nikoli žadatelé.

U jednoduchých staveb bude muset stavební úřad rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy zahájil řízení. Stavebními úřady budou také ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti, a to u záměrů, které souvisí s jejich úkoly. Účastníky řízení budou také obce, na jejichž území se záměr má uskutečnit.

Ministryně Dostálová již dříve řekla, že stát nebude budovat žádné nové úřední budovy na zelené louce. Bude se snažit vyjednat se starosty, aby úředníci zůstali tam, kde jsou nyní. To ale zpochybňují opoziční politici. Podle nich nemají úřady často dostatek vhodných prostor.

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že se nepočítá se stavbou budov pro zaměstnance, ale jen s pronájmem jiných prostor, třeba od Správy železnic, která má k dispozici asi 1200 nádražních budov.

Krajské stavební úřady

Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec variantu čistě státní stavební správy podpořilo. Do zákona se dostala formou komplexního pozměňovacího návrhu ze sněmovního hospodářského výboru, kde ho podpořila skupina poslanců v čele s Martinem Kolovratníkem.

Podle schválené podoby vznikne Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou mít jednotlivá územní pracoviště a budou rozhodovat v první instanci. Stavebníci se budou odvolávat právě k odvolacímu stavebnímu úřadu, který bude mít na starosti také povolování třeba dálnic nebo letišť.

Úředníci by si mohli vzájemně pomáhat na těch úřadech, kde by se sešlo víc záměrů. Podle ministryně se také odstraní hrozba takzvané systémové podjatosti, kdy úředníci stavebních úřadů pod obcemi mohli být obviňování z podjatosti, protože jsou zaměstnanci obecních úřadů a rozhodují ve věcech, na nichž může mít obec zájem.

Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé. MMR uvádí, že v současné době je 16 procent úřadů, kde pracuje jen jeden člověk. Může se pak stát, že kvůli jeho nemoci pracoviště nefunguje.

Ochrana přírody nebude spadat pod stavební úřady

Sněmovna dnes v souvislosti se schvalováním nového stavebního zákona odmítla pozměňovací návrh, který v národních parcích a chráněných krajinných oblastech přesouval kompetence v ochraně přírody na stavební úřady. Návrh sice doporučil schválit hospodářský výbor, kritizoval ho ale i ministr životního prostředí Richard Brabec a ozvali se proti němu například zástupci národních parků. Vadilo jim, že o stavebních záměrech v nejpřísněji chráněných lokalitách by už nerozhodovaly správy chráněných území, ale stavební úřady.

Návrh vznesl poslanec ODS Jan Bauer. Argumentoval v něm například tím, že i stavební úřad bude při rozhodování vázán požadavky zákona o ochraně přírody a krajiny. Neznamená to podle něj rezignaci na zájmy na ochraně přírody a krajiny.

Vládní návrh počítá s tím, že stavební úřady budou v rámci rozhodování o povolení záměrů podle stavebního zákona posuzovat rovněž některé zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Rozsah jejich kompetencí se bude lišit ve „volné krajině“ a ve zvláště chráněných územích nebo jejich ochranných pásmech, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a vojenských újezdech, uvádí vláda.

Bauerův návrh kritizovali již dříve zástupci ministerstva životního prostředí. Minulý týden před ním varoval i ministr Brabec. Podle něj by návrh zásadně omezil pravomoci správ národních parků a chráněných krajinných oblastí. Uvedl, že v nich existuje řada míst, kde se vlastníci pozemků i finanční skupiny snaží opakovaně vymanit z podmínek, které jim nastavují úřady. „Nejvíce je to asi patrné na Šumavě nebo v Krkonoších a je to logické, protože ty pozemky v širším okolí mají obrovskou cenu. Těch se zájmem o nové projekty jsou stovky a doslova čekají na to, až se rozvolní ten režim a bude tam možnost stavět,“ varoval Brabec.