Jak popisuje National Geographic, lidé při své každodenní činnosti vyprodukují hodně hluku. Automobilová doprava, letadla i chození pěšky a další lidská aktivita vytvářejí na zemském povrchu velké množství drobných vibrací. Globální síť seismometrů neustále zaznamenává tyto vibrace. Ale protože po celém světě minulý rok lidé byli nuceni zůstávat doma, aby zpomalili pandemii koronaviru, hukot každodenního života se uklidnil.

Kvůli pandemii covidu-19 proto zažila planeta Země nejtišší rok za poslední nejméně dvě desítky let, zjistil tým seismologů vedený odborníky z univerzity ETH v Curychu. V roce 2020 se v souvislosti s karanténami po celém světě výrazně snížila míra lidské aktivity a s ní související hluk. Podle měření se v některých obdobích takzvaný ambientní hluk způsobený dopravou nebo činností továren snížil až o polovinu.

Na studii pracovala mezinárodní skupina 33 vědců, kteří naměřili nižší hlučnost ve 185 z 286 seismologických stanic po celém světě. Jde o výrazný pokles ambientního hluku, generovaného lidmi a továrnami poté, co po celém světě začala platit přísná protipandemická opatření. Hluk v městském prostředí poklesl na některých měřících stanicích během týdnů karantény až o 50 procent, protože došlo ke snížení autobusové i vlakové dopravy, letecké dopravy a aktivity továren. 

Nižší míra hluku byla znát hlavně ve městech, kde se během karantén méně cestovalo. Také letecká doprava byla na minimu a mnoho továren bylo zavřených. Města byla dokonce tišší než o Vánocích, což je období, které tradičně patří k těm nejtišším. V Nepálu byl pokles seismické aktivity v některých oblastech až osmdesátiprocentní.

„Týdny během karantény byly nejtišším obdobím v našich záznamech,“ uvedl seismolog John Clifton, který odkázal na archivní data pokrývající posledních 20 let. „Vzhledem k tomu, že hluk způsobovaný člověkem se neustále zvyšuje, to zřejmě bylo nejtišší období za hodně dlouhou dobu.“

Pandemická vlna ticha

Seismolog Thomas Lecocq nejdříve analyzoval data ze stanic v Bruselu, a to jenom proto, aby ukázal své rodině a přátelům seismické dopady toho, když člověk ve velké míře zůstává doma v izolaci. Data uveřejnil na twitteru, a to zaujalo další vědce po celém světě, kteří začali sledovat redukci hluku na dalších místech a ve městech.

Karanténa a snížená hlučnost spolu jednoznačně souvisejí. Odborníci, vedení Lecocqem (Royal Observatory of Belgium), vysledovali „vlnu ticha“, která se postupně šířila po celém světě, a to s tím, jak se rozšiřovala samotná nákaza covidu-19 — tedy od Číny, přes Itálii až po USA.

Ve velké míře tišší prostředí podle vědců přispívalo i k tomu, že jejich přístroje byly schopné zaznamenat i velmi slabá zemětřesení, která jindy kvůli hlučnosti nelze tak přesně změřit. Podle seismologa Fredericka Massina to může přispět k přesnějším předpovědím budoucích větších zemětřesení: „Byla to nevídaná záležitost. Neexistuje žádný způsob, jak bychom za normálních okolností byli schopni provést tento druh experimentu.“ Pozorování, která začala z pouhé zvědavosti, se mohou ale do budoucna pro seismologický výzkum ukázat jako velmi cenná: „Nižší hladina zvuku je jako být v tišší místnosti,“ popisuje environmentální seismoložka Celeste Labedz, doktorandka z California Institute of Technology.