(AKTUALIZOVÁNO) Ústavní soud vyhověl návrhu 63 senátorů, který uváděl, že vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, ale květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.

Ze strany státu nelze podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka libovolně zasahovat do práv jednotlivce, lze to činit pouze v odůvodněných případech a nezbytně nutné míře. ÚS zdůraznil, že je však potřeba každý takto robustní zásah konkrétně a racionálně vysvětlit.

ÚS upozornil na to, že se rozhodnutí týká opatření zavedených 28. ledna, která přestala platit 14. února a nahradila je nová. Soud o nich rozhodoval 9. února. Podle zákona však rozhodnutí o návrhu na zrušení právního předpisu nabývá vykonatelnosti publikací ve sbírce zákonů, což si vyžaduje nejméně týden. „Soud si byl už při svém rozhodování vědom, že zrušení se neprojeví v tom, že by se otevřel maloobchod. Primárně šlo o výklad ústavních limitů vydávaných do budoucna. Je to tedy vzkaz do budoucna, nikoliv zpětně,“ řekl Šimíček. Stejně odpověděl i na otázku odškodnění podnikatelů, že rozhodnutí platí od nynějška do budoucna, ne zpětně.

Také ústavní právník Jan Wintr uvedl, že smyslem dnešního rozhodnutí je, jak do budoucna vymezit určité požadavky, jak mají krizová opatření vlády vypadat. „Je tam naznačeno, že ta odůvodnění musí ukázat, o co se vláda opírá, o jaké odborné podklady, a že dostatečně zvážila, jestli to opatření je nezbytné a jestli třeba není diskriminační,“ řekl ČTK. Dodal, že dopad to bude mít i na další krizová vládní opatření, která nejsou dostatečně odůvodněna. Stejnou vadou podle něj trpí například opatření o omezení volného pohybu.

I když soud zrušil již neplatné opatření, podle Wintra je protiústavní i aktuální opatření. Vláda by ho proto měla co nejdříve zrušit nebo nahradit novým opatřením, které požadavkům ÚS vyhoví. „Budeme muset opatření upravit v souladu s judikátem,“ napsal na dotaz ČTK Hamáček. Další místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl Blesku, že zjišťuje faktické dopady nálezu.

(10:42, původní zpráva) Podle Ústavního soudu nebyla omezení dostatečně odůvodněná. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a které musely být zavřené. Obchody ale bezprostředně otevřít nemohou, protože do 14. února je platné obdobné vládní usnesení, uvedl soud v rozhodnutí, které dnes zveřejnil na svém webu.

Návrh senátorů uváděl, že vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání podle senátorů nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Ústavní soud návrh na zrušení opatření obdržel loni v listopadu. Týkal se konkrétních usnesení, která už sice nejsou v platnosti, ale nahradila je nová s obdobným obsahem. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu. Soud tak zrušil opatření o uzavření obchodů a provozoven služeb, jež zavedlo vládní usnesení z 28. ledna. Ani to ale už není v platnosti.

„Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády.

Ústavní soud zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje, což je podle vyjádření vlády zabránění či aspoň zmírnění šíření covidu-19. Vláda podle ÚS ale v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Soud také zdůraznil, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.

Ústavní soudci dostali už desítky podnětů v souvislosti s jarním a podzimním nouzovým stavem a vládními opatřeními proti koronaviru. Žádným návrhům ani stížnosti dosud nevyhověli, často je odmítali z formálních a procesních důvodů, také proto, že v mezičase sporné předpisy pozbyly platnost.

V návaznosti na prohlášení Ústavního soudu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) vyzval vládu, aby do týdne předložila návrh na náhradu škod za uzavření prodejen. Způsob zavírání obchodů, které kabinet zvolil, je protiústavní a za několik dní by se proto měly všechny prodejny otevřít. Obchody podle svazu jsou a vždy byly bezpečným místem a navíc provozovatelé do zajištění bezpečnostních a hygienických pravidel od začátku pandemie investovali už přes sedm miliard korun. ČTK to dnes řekl prezident SOCR Tomáš Prouza.

Prouza ocenil, že Senát sehrává svou kontrolní úlohu. „V tuto chvíli vyzývám představitele vlády, aby se majitelům a provozovatelům protiústavně uzavřených obchodů veřejně omluvili a do týdne schválili systém, kterým zajistí náhradu způsobené škody ve výši sto procent průměrných tržeb za celou dobu protiústavní uzavírky,“ uvedl. Doplnil, že v opačném případě bude kabinet čelit desítkám tisíc žalob.

Vláda podle Prouzy nikdy neobhájila, že by uzavření prodejen s dětskou obuví nebo zimním oblečením pomohlo v boji proti koronaviru. Všichni se nyní podle něj mohou připravit na otevření, protože vláda bude muset ukončit tento diskriminační přístup. Na rozhodnutí Ústavního soudu podle Prouzy nic nemění ani to, že vláda opakovaně vydává stejná opatření pod jinými usneseními.

ÚS potvrdil to, co opozice dlouhodobě kritizuje

Opoziční strany v reakci na dnes zveřejněný nález Ústavního soudu (ÚS) připomínají, že na nedostatečné odůvodňování a diskriminační povahu vládních opatření proti covidu-19 dlouhodobě upozorňují. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že po odůvodněných a daty podložených opatřeních volá téměř rok. „Byl to i jeden z důvodů, proč jsme nepodporovali nekonečné prodlužování nouzového stavu. Vláda si prostě nemůže dělat, co chce, ani v pandemii. Ústavní soud nám dal nyní za pravdu,“ napsal.

Piráti podle předsedy strany Ivana Bartoše na neodůvodněné a diskriminační omezení vybrané části maloobchodu také upozorňují celý rok. „Vláda měla rok na to situaci napravit. V tuto chvíli je ale epidemiologická situace velice vážná. Podle nás je nyní prioritou urychleně řešit kritickou situaci v zemi, a to úpravou opatření,“ uvedl. Piráti jsou pro masivní testování a povinné nošení respirátorů ve firmách, práci z domova ve státní správě či zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě.

Podle nás je nyní prioritou urychleně řešit kritickou situaci v zemi, a to úpravou opatření.

„ÚS nám dnes dal za pravdu. Vláda prostě nemůže tahat zákazy, jak králíky z klobouku, aniž by je rozumně odůvodnila, prokázala jejich smysl a nebyl to šikanózní nesmysl,“ uvedl šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové soud de facto konstatoval, že vláda neodůvodněně likviduje maloobchod a není schopna prokázat nezbytnost opatření. „Jsem ráda, že tak potvrdil to, co říkáme od jara minulého roku. Tahle vláda je jen pro velké a kamarády šéfa,“ napsala Adamová.

Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan uvedl, že Ústavní soud uznal to, co říká jeho hnutí neustále. „Proč hypermarkety ano a malé obchody za přísných hygienických opatření ne? Zkrátka buď zavřeme vše s výjimkou potravin a lékáren, nebo otevřít maloobchod třeba i za přísnějších podmínek,“ napsal Rakušan ČTK. Nutné je podle něj zacílení na ohniska nákazy, tedy testování ve firmách. „Kde jedou provozy už rok bez přísných pravidel,“ uvedl.