Se zprávou World Happiness Report mapující štěstí ve světě každoročně přichází nezisková organizace při OSN Sustainable Development Solutions Network (SDSN). Samotné hodnocení je založeno na průzkumu Gallupova ústavu.

Respondenti po celém světě hodnotí svůj život na stupnici od nuly do deseti. Tato individuální hodnocení se následně využijí spolu s dalšími daty. World Happiness Report totiž není pouze zprávou založenou na osobním hodnocení vlastního života. Je to hlavně hloubková analýza, jejíž výsledky jsou však plné rozporů, a čelí proto kritice, upozornila televize Al-Džazíra. Nejšťastnější jsou například podle žebříčku severské země, přestože tamní obyvatelé ve velkém konzumují antidepresiva.

Nejšťastnější zemí světa je stejně jako v posledních šesti letech Finsko, kde je přitom jedna z nejvyšších spotřeb antidepresiv v Evropě. Konkurenční zpráva Global Happiness Report ale označila za nejšťastnější zemi světa Čínu.

Totéž, co pro Finsko, platí i pro Švédsko, které se umístilo na šestém místě. Na druhém místě skončil Island, který má vůbec největší spotřebu antidepresiv v Evropě. Na osmnáctém místě se umístilo Česko a Indie obsadila dolní 126. místo.

Kritici poukazují na další nesrovnalosti zprávy. Jedním z klíčových faktorů pro průzkum byl hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu. Experti, kteří zprávu viděli, si všimli jedné věci – nejvýše v žebříčku se umístily státy s vysokým HDP na obyvatele.

První dvacítku zastávají převážně západní země s vysokými ekonomickými ukazateli, což naznačuje, že HDP na hlavu je nejdůležitějším faktorem pro určení celkového štěstí v dané zemi. Jenomže už nebere v úvahu příjmovou nerovnost.

Západní pohled na štěstí

USA se umístily v indexu štěstí na patnáctém místě, přitom jde o zemi s největší mírou sociální nerovnosti v rozvinutém světě. V chudobě tam žije asi 38 milionů lidí a téměř 60 procent populace žije od výplaty k výplatě.

Také je nutné se podívat na samotný průběh průzkumu, který nezahrnoval osoby pobývajících v institucích, jako jsou věznice, pečovatelské domy, centra pro seniory a veřejné lokality nebezpečné pro zaměstnance Gallupova ústavu.

A pak je tu kulturní předpojatost. Vědci se například podivují nad tím, jak lze dojít k závěru, že blahobyt v zemi A je vyšší než v zemi B, když se měří podle toho, jak blahobyt chápou lidé v zemi A.

Podle těchto výzkumníků nahlíží žebříček na daný problém příliš západní optikou. Kromě toho nebere v potaz to, jak může být štěstí jedné skupiny neoddělitelně spojeno s neštěstím skupiny druhé.

Británie se umístila na sedmnáctém místě, její prosperita však byla částečně postavena na staletí trvajícím koloniálním vykořisťování Afričanů a drancování Indie. Na devatenáctém místě se umístila Belgie, její kolonizace Konga přitom způsobila obrovské utrpení. Nejnižší pozice v žebříčku okupují kromě již zmíněné Indie i karibské a africké státy. Čtvrté místo obsadil Izrael, zatímco okupovaná Palestina skončila na 99. místě.

Co nám tedy žebříček World Happiness Report 2023 sděluje? Je to hierarchie spokojených lidí založená na základně západního pojetí spokojenosti? Nebo je to žebříček zemí s nejvyšším HDP na osobu či států, které zbohatly vykořisťováním druhých?