Nejlepší a nejhorší rady prezidentů

MAGAZÍN - Magazín autor: Jaroslav Bican

Prezidenti Spojených států pronesli tisíce veřejných projevů, které obsahovaly spoustu různých rad a doporučení svým občanům. Někteří američtí prezidenti měly týmy lidí, které jim jejich projevy psaly, jiní úžasně improvizovali. Některé byly skvělé, jiné za moc nestály. 

Gettysburgský projev je asi vůbec nejslavnější řeč prezidenta Abrahama Lincolna

Gettysburgský projev je asi vůbec nejslavnější řeč prezidenta Abrahama Lincolna , zdroj: Profimedia.cz

Slova nejvyššího vůdce země mohou mít velký dopad – pohnout občany a zásadně ovlivnit politické směřování země. Většinou se prezidenti snažili povzbudit národ a zvednout jeho morálku nebo dosáhnout toho, aby veřejnost měla dobrý pocit z nové hlavy státu, která zrovna přebírá úřad.

Zároveň je to obvykle příležitost dát občanům různé rady, co dělat a na co se zaměřit. Některé z nich byly vynikající, jiné katastrofální. Samozřejmě celé se to dá shodit s tím, že nic jako nejlepší a nejhorší rada neexistuje a vše je věc názoru. Existuje však několik případů, které přímo bijí do očí a u kterých na jejich hodnocení panuje všeobecná shoda.

Neznamená to, že by ten který prezident byl celkově dobrý či špatný, zejména z toho důvodu, že někdy různé projevy stejného muže spadaly do obou kategorií.

Rasově motivované násilí a dobře načasovaný projev  

Bezprostředně po teroristických útocích 11. září 2001 ve Spojených státech prudce stoupla míra rasově motivovaného násilí proti muslimům. Lidé byli napadáni za to, že na sobě měli tradiční islámské oděvy, chodili ven s hlavami zakrytými hidžábem či jinou pokrývkou hlavy nebo prostě kvůli tmavší barvě pleti.

Rasové útoky navíc nebyly namířeny jen proti muslimům. Potenciálním cílem byl každý, kdo alespoň trochu vypadal, že by mohl pocházet ze Středního východu. Žádný div, že se mnoho lidí bálo opouštět své domovy.

Situace se velmi rychle stala natolik vážná, že prezident George W. Bush se jen šest dní po teroristických útocích ve svém projevu rasistickým napadením věnoval a uvedl, že "islám je mír" a pachatelé teroristických útoků nepředstavovali ani mír, ani islám.

Prezident dále hovořil o tom, jak islám přináší útěchu miliardám lidí a jak jsou muslimové pro Spojené státy důležití. Vyzdvihoval, jak se podílejí na široké škále nepostradatelných profesí a zdůrazňoval, že je třeba s nimi zacházet s respektem.

"Ti, kteří mají pocit, že můžou naše spoluobčany zastrašovat a dát volný průběh svému hněvu, nepředstavují to nejlepší z Ameriky, představují to nejhorší z lidského rodu a měli by se za takové chování stydět," řekl Bush. Zaujal tak pevný postoj proti násilí a zastrašování a vyzval celou zemi, aby učinila to samé. Prezidentův projev byl proto zásadním příspěvkem ke zklidnění situace.

Lhaní a absolutní moc nad občany  

Naopak autorem některých velmi špatných rad občanům Spojených států byl prezident Richard Nixon nechvalně proslulý aférou Watergate. Rady však nedával jen své zemi, například jednomu svému politickému spolupracovníkovi poradil: "Nevíš, jak se má lhát. Jestli neumíš lhát, nikdy to nikam nedotáhneš."

Příznačné je to, co Nixon prohlásil během rozhovoru s televizním moderátorem Davidem Frostem v roce 1977. Prezident uvedl, že pokud hlava státu něco nařídí, je to ze své definice legální. Vlastně tím vyjádřil, že prezident podle jeho mínění může dělat úplně cokoli bez toho, že by to mělo nějaké právní dopady. Celý systém brzd a protivah by tak ztratil smysl. Dát prezidentovi absolutní moc nad občany by pro něho samozřejmě bylo dost výhodné, pro všechny ostatní by to však bylo spíš děsivé.

Občanská válka a nedokončený boj s otroctvím 

Gettysburgský projev je asi vůbec nejslavnější řeč prezidenta Abrahama Lincolna. Začíná větou: "Před 87 lety přinesli naši otcové na tento kontinent nový národ, počatý ve svobodě a víře v rovnost všech lidí.“ Jeho proslov jde ale mnohem dále.

Většina projevu se týkala občanské války, skutků mužů, kteří v ní položili svůj život, a toho, proč tak učinili – aby skončilo otroctví. Lincoln v něm vyzval k akci a řekl, že národ musí být oddán tomu, aby dokončil práci těchto bezejmenných hrdinů.

Prezident občanům zdůraznil, že je před nimi velký úkol, kdy musí dokázat, že v občanské válce se neumíralo zbytečně. Lincoln věděl, že boj s otroctvím touhle válkou neskončí. Ta byla jen prvním krokem. Lincolnův projev byl silným apelem, který Spojené státy v té době potřebovaly.

Energetická krize a malátný projev  

Pokud jde o projevy amerických prezidentů, málokterý se obecně považuje za tak špatný jako ten, který pronesl Jimmy Carter 15. července 1979. Jeho řeč působila na posluchače tak hrozně, že vešla do dějin jako tzv. "malátný projev".

Jeho přednes byl velmi nepovedený a národu, který tehdy čelil vážné energetické krizi, poskytl jen nicneříkající knížecí rady. Ve skutečnosti se však řeč, jejímž hlavním účelem byla právě energetická krize, po většinu svého trvání energetické krizi vůbec nevěnovala.

Carter v ní nenabídl žádné řešení energetické krize, naopak kritizoval průměrné obyvatele Spojených států a jen nepřímo se dotkl vlastní role v celé záležitosti. Až v samotném závěru svého projevu pak prezident poskytl nějaké rady občanům ohledně aktuální situace.

I tak to ale byly rady ve stylu "postavit se čelem k pravdě" nebo "mít víru v sebe navzájem, víru v naši schopnost vládnout si a víru v budoucnost tohoto národa". Víra však nezajistí, aby světla svítila a domácí spotřebiče fungovaly. Carter tak ve svém projevu mnoho neřekl a sklidil za něj značnou kritiku.

Tagy: Spojené státy americký prezident americká politika občanská válka islám muslimové 11. září terorismus energetika aféra Watergate

Zdroje: Vlastní