Nedůvěra v očkování: Trend, který se opírá o nesprávné studie

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Kvůli prostoru, který v médiích dostávají odpůrci očkování, se může zdát, že Češi patří mezi největší odmítače očkování. Proti Francii jsme ale nic, v bezpečnost vakcín v ní nevěří ani polovina lidí. Možná proto Francie v posledních letech řešila několik rozsáhlých epidemií spalniček, které se jinak objevují spíše v zemích jako Kongo nebo Somálsko. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Tým vědců z londýnských a singapurských lékařských škol vedený antropoložkou Heidi Larsonovou publikoval v odborném magazínu EBioMedicine dosud nejrozsáhlejší studii věnovanou důvěře lidí v očkování. Zapojilo se do ní téměř 66 tisící účastníků z 67 zemí světa, včetně Česka.

Vědci zjišťovali jejich názory na význam, bezpečnost a účinnost preventivního očkování, aby zjistili, ve kterých zemích je největší "krize důvěry". Zatímco nejchudší regiony na světě mají téměř bezmeznou důvěru v očkování, autory studie lehce překvapil odpor a nedůvěra Evropanů, kteří mají jeden z nejlepších přístupů přístup k očkování.

Francouzi jsou největší skeptici

"Vyšší negativní vnímání bezpečnosti vakcín v evropském regionu je zarážející, zejména vzhledem k širokému přístupu k očkovacím látkám," poznamenala Larsonová.

Podle jejího týmu za odklonem důvěry stojí různé vědecké studie o bezpečnosti vakcín a jejich vedlejších účincích. Patrné je to podle ní hlavně na Francii, kde s tvrzením, že jsou vakcíny bezpečné, nesouhlasí 45,2 procenta dotazovaných (celosvětový průměr je 13 procent).

V několika posledních letech se ve Francii veřejně výrazně probíraly například obavy z toho, že vakcína proti hepatitidě B může způsobovat roztroušenou sklerózu či z bezpečnosti vakcíny proti HPV. "Žádný z těchto dopadů není vědecky podložený studiemi, ale obavy mezi lidmi jsou," říká Larsonová.

"Odborná studie" může napáchat velkou škodu

Podobná situace nastala v posledních dvaceti letech, když v roce 1998 publikoval významná lékařský časopis studii, že vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím může způsobovat autismus.

Sice odborný časopis The Lancet studii vedenou lékařem Andrewem Wakefieldem odvolal, vyšetřovatelé ji označili jako "propracovaný podvod" a samotnému Wakefieldovi odebrali lékařskou licenci, ale pověst vakcíny jako škodlivé zůstala. "Trvalo patnáct let, než se její používání vrátilo na čísla před tím, než článek vyšel," uvádí Larsonová.

Mnoho zemí, v nichž jsou lidé k vakcínám skeptičtí, jsou také místa se silnou vírou v homeopatii a alternativní medicínu. "Když ve Francii vejdete do většiny lékáren, zjistíte, že velkou část regálů zabírají homeopatika," podotýká Larsonová. U nich Francouzům zřejmě nevadí, že její účinky nejsou dostatečně vědecky prokázané.

Nemoc vidí kolem sebe, proto očkování věří 

Naopak vyšší důvěra v očkování panuje v chudších oblastech Afriky a Asie – například v Bangladéši v jeho účinnost a bezpečnost věří 99,7 procenta lidí, Ekvádoru 99,6 procenta či na Filipínách 98 procent dotazovaných.

Zpravidla tedy vakcínám důvěřují lidé v zemích, v nichž se nemoci stále ještě vyskytují. "Věří, že má smysl pro zdraví jejich dětí, které těmto nemocem čelí," vysvětluje Larsonová s tím, že v oblastech, kde lidé mohou vidět každodenní dopady těchto nemocí, není pro skepsi místo.

Příliš nepřekvapí, že vědci prokázali vyšší výskyt černého kašle a spalniček u lidí, kteří se úmyslně nenechali očkovat. Vidět je to asi nejlépe na skeptické Francii, která je jedním z největších světových ohnisek epidemií spalniček, k podobné situaci přitom dochází spíš v chudých zemích. Během let 2008 až 2011 bylo ve Francii hlášeno 22 686 případů spalniček!

Epidemie kvůli chybějícímu očkování

A Francie není v Evropě jediná – v roce 2012 hlásila Anglie a Wales 2016 onemocnění spalničkami, což je nejvíce od roku 1994. V Itálii, kde bezpečnosti vakcíny nevěří 18,7 procenta lidí, loni zaznamenali 617 případů spalniček.

Pro zajímavost, v Česku bylo před zavedením očkování v roce 1969 hlášeno ročně kolem 50 tisíc případů spalniček s desítkami úmrtí. Loni lékaři zaznamenali jen devět případů, roce 2010 dokonce žádný.

Drobnou epidemii spalniček Česko zažilo v roce 2014, kdy se nakazil neočkovaný muž na dovolené v Indii. Nemoc se pak šířila po Ústeckém kraji hlavně mezi dospělými mezi 35 a 45 lety, kteří nebyli očkovaní, nebo dostali jenom jen jednu dávku vakcíny.

Tagy: Francie očkování zahraničí domácí nemoci a nákazy

Zdroje: QUARTZ,EBioMedicine