Dlouhodobě je na světových trzích nedostatek hliníku, problém je s omezenými výrobními kapacitami. Výrobci proto podle Hladíka často preferují takové obaly, u kterých mají vyšší marže, jako jsou plechovky nebo výrobky pro strojírenství a automobilový průmysl.

U léčiv je potřeba hliníková fólie pro překrytí každého plastového plata s jednotlivými pilulkami. „Kvůli tomu dochází k častějším výpadkům nebo zpožděním dodacích termínů pro výrobce léčiv,“ uvedl Hladík.

Skleněné lahvičky, ve kterých se dodávají například kapky a sirupy, mají často specifické tvary, barvy nebo povrchovou úpravu pro styk s léčivy. Z důvodu výrobní efektivity se tak podle Hladíka vyrábí v kampaních, které se opakují jen jednou nebo dvakrát ročně.

„Obaly jsou validované pro konkrétní farmaceutické produkty, a není možné je zaměnit za jiné v případě výpadku výrobce obalů. Dodavatelské řetězce ve farmacii jsou charakteristické velmi nízkou úrovní flexibility. (...) V případě jakéhokoliv, byť částečného, výpadku dodavatele, je velmi obtížné nebo nemožné nedodané obaly nebo materiály nahradit,“ dodal.

Důvodem výpadku léku může být i nedostatek účinné látky, který se pak většinou týká i všech alternativ. V Číně a Indii se vyrábí 66 procent účinných látek, Evropa z nich dováží asi 15 procent objemu. U zhruba pětiny látek podle Hladíka není žádná výrobní kapacita v EU a na jejich dovozu jsou výrobci zcela závislí.

„Zásoby v EU rovněž velmi negativně ovlivnila dlouhodobá covid-zero strategie v Číně,“ doplnil. Omezení podle něj limitují kapacitu logistiky mezi Asii a Evropou. Část účinných látek či léků se vyrábí i v Rusku. V současné době podle Hladíka zpomaluje i evropská produkce v Belgii či Maďarsku, firmy zastavují výrobu některých léků. Trvat to podle Hladíka bude několik týdnů.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje v novele zákona o léčivech stanovit u některých důležitých druhů léků pro distributory povinnost držet dvouměsíční zásobu. Podle některých odborníků je u léčiv na recept problém i v omezení jejich maximální ceny ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a úhrady ze zdravotních pojišťoven, která sice drží ceny pro pacienty níž než v okolních zemích, výrobci ale někdy mohou lék přednostně dodávat tam, kde je cena vyšší.