Panenka znamená pro děti často mnohem víc, než si myslíme. Jenže jak se naplno ztotožnit s krásnou dlouhovlasou a dlouhonohou pannou, když sami nikdy kvůli popáleninám vlasy mít nebudete? Amy Jandrisevitsové z amerického Wisconsinu je bývalá sociální pracovnice u onkologicky nemocných dětí, která zároveň vždy byla velkou milovnicí a sběratelkou panenek. 

"Výroba panenek spojuje mou lásku k panenkám a vášeň pro sociální práci. Vždy mě mrzel nedostatek rozmanitosti panenek. A jak mě moje máma učila – pokud se ti něco nelíbí, něco s tím udělej," říká Jandrisevitsová. A taky že udělala.

Začalo to jednou panenkou pro holčičku, které chyběla končetina a moc si přála mít panenku, která by vypadala jako ona. Protože takových dětiček bylo víc, spustila Jandrisevitsová před rokem projekt A Doll Like Me.

Nyní vyrábí panenky s albinismem, chybějícími a deformovanými končetinami, po popáleninách, s protézami, mateřskými znaménky, pigmentovými skvrnami, vadami zraku, ale třeba i panenky po operacích, které nosí jizvy skryté stejně jako jejich majitelé. A ti jsou nadšeni, protože se jim splnil sen.