Vyzdvihli v něm letošní prodloužení jedné z dohod uzavřených s cílem regulovat arzenál jaderných zbraní na obou stranách. „Nedávné prodloužení dohody Nový START je příkladem našeho odhodlání ve věci kontroly jaderných zbraní. Dnes se znovu hlásíme k principu, že nukleární válka nemůže mít vítěze a nikdy nesmí být vedena,“ citovala z komuniké agentura Reuters.

Odzbrojování bylo jedním z hlavních témat dnešního summitu. Putin po něm na tiskové konferenci avizoval jednání o možných změnách nedávno prodloužené smlouvy Nový START, zatímco podle Bidena se už dnes plány související s kontrolou zbraní detailně probíraly. Americký prezident před odletem ze Švýcarska uvedl, že USA a Rusko pracují na významné dohodě v této oblasti.

Podle společného prohlášení Biden a Putin ukázali, že „i v časech napětí jsou schopni činit pokroky ve sdílených cílech“. Jako společné zájmy uvedli snahu zajistit „předvídatelnost ve strategické sféře“ a omezování rizika ozbrojených konfliktů.

Za jeden z nemnoha hmatatelných výsledků vrcholné schůzky je považováno oznámení o brzkém návratu ruského a amerického velvyslance do Washingtonu a do Moskvy: ruský ambasador Anatolij Antonov a jeho americký protějšek John Sullivan byli v uplynulých měsících povoláni ke konzultacím v kontextu rostoucího napětí v americko-ruských vztazích. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova se do svých úřadů vrátí do konce měsíce.

Kybernetická bezpečnost a lidská práva

„To hlavní je, že jsem řekl prezidentu Putinovi, že musíme mít nějaká základní pravidla cesty,“ řekl prezident Biden po své první schůzce s Putinem od svého lednového nástupu do čela USA. Zmiňoval přitom kybernetické útoky, z nichž Washington viní skupiny operující v Rusku, případně rovnou složky ruského státu. Podle Bidena se mluvilo i o návrhu, aby jisté druhy klíčové infrastruktury byly mimo dosah kybernetických útoků. Moskva veškerá obvinění v tomto směru odmítá, stejně jako závěry amerických vyšetřovatelů, že se Rusko snažilo ovlivňovat veřejnou debatu v USA kolem posledních dvou prezidentských voleb.

„Mluvil jsem o návrhu, že jistá klíčová infrastruktura by měla být nepřípustným cílem útoků, tečka. Ať už kyberneticky nebo jakoukoli jinou cestou,“ řekl Biden. „Dal jsem jim seznam... šestnácti specifických entit, definovaných americkými předpisy jako klíčová infrastruktura, od energetického sektoru po naše vodovodní systémy. Samozřejmě principy jsou jedna věc, musí být podpořeny praxí,“ pokračoval. Putinovi prý zdůraznil, že USA mají v kybernetické sféře značné možnosti a že na akce proti daným sektorům budou reagovat.

Biden na své tiskové konferenci řekl, že USA a Rusko by měly být schopny spolupracovat v oblastech, kde mají společné zájmy, a že vzájemné vztahy by měly být stabilní a předvídatelné.

Kromě ujišťování o tom, že bude vždy ve vztazích s Ruskem hájit svrchovanost americké demokracie, Biden řekl, že „na stole“ budou vždy také lidská práva. USA podle něj budou nadále vyjadřovat obavy v souvislosti s případem ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, který byl loni otráven a nyní je v ruském vězení po odsouzení za zpronevěru. Pokud by Navalnyj zemřel, následky pro Rusko by byly „zničující“, dodal prezident USA.

Putin se však po summitu nezdál být ochoten připustit jakékoli ústupky v této oblasti. Výtky týkající se represí ruských bezpečnostních složek proti politické opozici odmítl s tím, že v Rusku nedopustí nic podobného jako byl útok na washingtonský Kapitol z letošního 6. ledna či místy násilné protesty hnutí Black Lives Matters v USA. Vězněný opoziční předák Alexej Navalnyj, který byl jedním z témat rozhovoru prezidentů, podle Putina vědomě porušil ruské zákony a nyní čelí důsledkům. Zařazení americké stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda na seznam takzvaných „zahraničních agentů“ v Rusku bylo podle Putina reakcí na obdobný postup amerických úřadů vůči subjektům působícím v USA.

Biden podle Putina při jednání nastolil také téma možného propuštění několika v Rusku vězněných Američanů. Ruský prezident před novináři připustil, že v této věci lze najít „určitý kompromis“, a připomněl ruské občany vězněné v USA.

Dnešní summit byl prvním setkáním obou prezidentů. Jednalo se rovněž o první rusko-americký summit od července 2018, kdy se Putin v Helsinkách sešel s tehdejším šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.

Dárek pro Putina

Kromě názorů na témata, jako jsou jaderné zbraně, kybernetická bezpečnost nebo svoboda projevu v Rusku, si na schůzce Joe Biden a Vladimir Putin vyměnili také dárky. Biden si ze summitu v Ženevě odnáší stolní psací soupravu zdobenou v tradičním ruském stylu chochloma, Putin dostal dva předměty.

Bílý dům oznámil, že Biden svému protějšku předal křišťálovou sošku amerického bizona. Toto zvíře se řadí mezi „nejmajestátnější savce naší země“ a je symbolem síly, jednoty a vytrvalosti, citovala zpravodajská společnost BBC z prohlášení americké prezidentské kanceláře.

Kromě toho prý Putin dostal na míru vyrobené „pilotky“, tedy sluneční brýle, v jakých se často na veřejnosti objevuje prezident Biden. Neobešel se bez nich ani při vystoupení před novináři po dnešních jednáních. Když dostal otázku, zda mu setkání s Putinem přineslo „hlubší porozumění“ osobnosti ruského prezidenta, nasadil si sluneční brýle a slovy „moc vám děkuji“ naznačil, že tisková konference se chýlí ke konci.