Je to vůbec poprvé, co hongkongská policie použila kontroverzní bezpečnostní zákon proti článkům v médiích, upozornila agentura Reuters.

Podle hongkongského ministra bezpečnosti Johna Leea je pětice zadržených podezřelá, že se spikla se zahraničními silami a prostřednictvím své novinářské práce podněcovala cizí země k uvalení sankcí na Hongkong a Čínu v reakci na potlačení prodemokratických protestů v poloautonomním městě.

Mezi zatčenými je šéfredaktor Ryan Law, dále pak například výkonný ředitel mediální skupiny Next Digital, pod kterou Apple Daily spadá. „Normální novináři jsou jiní než tito. Nespolčujte se s nimi,“ řekl Lee, jehož komentáře podle agentury Reuters prohloubily obavy o dodržování svobody slova v Hongkongu.

Policie uvedla, že případ se týká více než 30 článků publikovaných listem Apple Daily, a vyzvala veřejnost, aby tyto články nesdílela a zákon tím také neporušovala. Policie rovněž sdělila, že akce se týkala pouze listu Apple Daily a není zaměřena obecně proti mediálnímu průmyslu.

Deník zveřejnil fotografie policistů sedících za stoly reportérů a používajících jejich počítače. Členové redakce prý dostali zákaz vstupu do určitých pater a nemohli pracovat se svými notebooky a další technikou. V dopise čtenářům Apple Daily uvedl, že se stal obětí „cíleného útoku režimu“, ale že zaměstnanci budou bojovat až do konce.

Čínský styčný úřad pro Hongkong, který zajišťuje komunikaci mezi Pekingem a touto bývalou britskou kolonií, dnešní policejní zásah plně podpořil a zdůraznil, že se jednalo o „spravedlivou akci“.

Agentura Reuters dnešní zatýkání označila za další ránu pro populární hongkongský bulvární deník, který kombinuje prodemokratické a investigativní politické články se zprávami o celebritách. List patří opozičnímu aktivistovi Jimmymu Laiovi. Ten byl zatčen už loni v srpnu.

Úřady minulý měsíc nařídily zmrazit jeho majetek, včetně bankovních účtů a podílu ve výši 71,26 procenta v Next Digital. Soud letos v dubnu Laie poslal na 14 měsíců do vězení za organizaci a účast na nepovolených demonstracích předloni v srpnu. Stejně dlouhý trest mu pak udělil koncem května za uspořádání prodemokratického protestu 1. října 2019.

Když Británie Hongkong, svoji někdejší kolonii, Číně v roce 1997 předávala, sliboval Peking, že si toto území zachová své svobody, jež jsou na čínské pevnině nevídané. Kritici ale upozorňují, že Čína tyto svobody omezuje a upevňuje svoji nadvládu na Hongkongem.

Zákon o národní bezpečnosti, proti kterému se v roce 2019 pořádaly v Hongkongu četné demonstrace, trestá například podněcování k odtržení Hongkongu od Číny, podporu terorismu, podvracení státního pořádku či spolupráci se zahraničními zeměmi či osobami s cílem ohrozit státní bezpečnost. Za jeho porušení hrozí vysoké tresty odnětí svobody. Ochránci lidských práv se obávají zneužití normy proti opozici.