Soud podle agentury TASS poskytl obžalovanému hodinu, aby se seznámil s případem. „Vyhlašuji hodinovou přestávku, protože Navalnyj prohlašuje, že není seznámen s dokumentací případu, která čítá pět svazků,“ řekla soudkyně Věra Akimovová.

Navalnyj podle obžaloby komentoval loni v červnu na sociálních sítích šot televize RT, vybízející voliče, aby schválili změny v ústavě. Ty umožňují prezidentovi Putinovi setrvat u moci i po vypršení nynějšího funkčního období v roce 2024, samozřejmě pokud se rozhodne kandidovat a pokud bude zvolen. Navalnyj na adresu osob vystupujících v nahrávce, včetně zmíněného veterána, poznamenal, že jsou „národní ostudou“ a „zrádci“. Podle obžaloby Navalného komentář obsahoval úmyslně lživá tvrzení na adresu veterána Ignata Artemenka, poškozující jeho čest, důstojnost a pověst. Opozičník vinu odmítá a pokládá se za pronásledovaného z politických důvodů.

Šéf unijní diplomacie jedná v Moskvě

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes v Moskvě jedná s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, chce diskutovat o problémech, které zatěžují vzájemné vztahy EU a Ruska, ale i o spolupráci. 

Po uvěznění ruského opozičního politika Alexeje Navalného jsou už tak „vážně napjaté“ vztahy mezi Evropskou unií Ruskem „na nejnižším bodu“, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na úvod schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Přes existující problémy však není východiskem budovat mezi oběma stranami zeď mlčení, dodal Borrell. Vzájemným vztahům chybí normálnost a to je hlavní problém, řekl jeho hostitel. „Zajisté hlavní problém, se kterým se my všichni potýkáme, je to, že chybí normálnost ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, mezi dvěma největšími hráči v euroasijském prostoru. Je to samozřejmě nezdravá situace, která nikomu neprospívá.“

Borrell dal předem najevo, že chce diskutovat nejen o problémech, jež zatěžují vzájemné vztahy EU a Ruska, ale také o spolupráci. Mezi aktuální problematické body ve vztahu EU k Rusku patří dění kolem opozičníka Alexeje Navalného a tvrdý postup úřadů vůči demonstrantům protestujícím proti jeho věznění. Ruské úřady zatím nesdělily, zda mu případně umožní setkání s uvězněným opozičníkem Alexejem Navalným, jehož osvobození důrazně požaduje Západ, včetně Evropské komise.

Moskva kritiku kolem uvěznění hlavního kritika prezidenta Vladimira Putina označuje za vměšování do vnitřních záležitostí. Kreml do Bruselu ještě před Borrellovou návštěvou vzkázal, že podmiňovat budoucnost vztahů EU a Ruska osudem Navalného by byla „hloupost“. Borrellova mise ukončuje období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které podle AFP trvalo od roku 2017.

Vztahy prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin. Sankce - tentokrát zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta - následovaly i po srpnové otravě Navalného. Podle západních laboratoří i Organizace pro zákaz chemických zbraní byl opozičník otráven látkou ze skupiny novičok, tedy podobnou látce, kterou byl v britském Salisbury dříve otráven někdejší ruský zpravodajský důstojník Sergej Skripal. Navalnyj otravu připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá a zpochybňuje, že Navalnyj byl vůbec otráven.

Demonstrací na podporu Navalného se od 23. ledna zúčastnily desítky tisíc lidí v desítkách ruských měst. Policie proti demonstracím tvrdě zasáhla a od začátku protestů zadržela přes 10 000 lidí. Zadržení demonstranti museli vydržet dlouhé hodiny ve vězeňských vozech bez jídla a přístupu na toalety. Soudy zatím odsoudily ke krátkým trestům odnětí svobody na 750 demonstrantů, dalších 500 potrestaly pokutou. Kreml odmítá obviňování ruského státu z masových represí proti přívržencům Alexeje Navalného. Mluvčí prezidenta Putina prohlásil, že veliké počty zadržených účastníků „nezákonných a nepovolených“ protestních akcí nelze pokládat za represe.

Několik protestů proběhlo i v Praze, lidé vyzývají Rusko k okamžitému propuštění Alexeje Navalného a k ukončení politických represí v zemi. | zdroj: Profimedia

„Jsou opatření přijímaná policií vůči narušitelům zákona, vůči účastníkům nezákonných akcí,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Dmitrij Peskov. „Žádné represe to nejsou, v tomto případě nesouhlasím s tak přehnaně emotivními soudy,“ dodal. Na konkrétní otázku týkající se brutálního zásahu proti jedné z demonstrantek odvětil, že „pokud se to skutečně stalo, měla si už dávno stěžovat prokuratuře a soudu a měla využít všech možností zákona k zajištění svých občanských práv“. Zodpovědnost za přeplněné cely podle prezidentova mluvčího nesou sami zadržení: „Tuto situaci nezpůsobili strážci zákona, ale účastníci nepovolených akcí - a o tom by se v prvé řadě mělo hovořit.“