Dnes je středa 1. února 2023., Svátek má Hynek
Počasí dnes 1°C Občasný déšť se sněhem

NATO a EU ve společné deklaraci potvrdily podporu Ukrajiny

NATO a EU ve společné deklaraci potvrdily podporu Ukrajiny
Charles Michel, Jens Stoltenberg a Ursula von der Leyenová | zdroj: Profimedia

Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu. Po dnešním podpisu společného prohlášení obou organizací to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že EU bude vyvíjet na Rusko tlak prostřednictvím sankcí tak dlouho, jak to bude nutné.

Lídři obou bloků dnes podepsali historicky třetí společnou deklaraci, v níž potvrdili podporu Ukrajiny a vyzvali Rusko k ukončení války a stažení vojsk z napadené země. Konstatovali, že euroatlantická bezpečnost čelí největšímu ohrožení za několik desetiletí. Zároveň se přihlásili k posilování spolupráce aliance a unie.

„Jsme připraveni posunout spolupráci NATO a EU na další úroveň,“ prohlásil Stoltenberg po podpisu dokumentu, jehož přijetí se proti původnímu plánu zdrželo o několik měsíců. Obě organizace by podle prohlášení chtěly společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj.

Šéf NATO i von der Leyenová dnes zdůraznili, že klíčovým prvkem pro bezpečnost západních zemí nadále bude podpora Ukrajiny, která nebrání jen své území, ale i demokracii a hodnoty sdílené s aliancí a unií. „Ukrajinci by měli dostat všechno nutné vojenské vybavení, které potřebují a se kterým mohou bránit svou zemi,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Mezi dodávkami by podle ní měly být vyspělé systémy protivzdušné obrany a další pokročilé zbraně. Von der Leyenová dodala, že vedle dalších sankcí proti Rusku unie chystá i nové postihy pro země podporující Moskvu, jako jsou Bělorusko či Írán.

Dosud poslední deklaraci oba bloky podepsaly v roce 2018 a dnešní čtrnáctibodový text je zejména reakcí na ruskou rozpínavost. Konstatuje také, že by se spojenci měli zabývat výzvami, které představuje „rostoucí čínská asertivita“.

Schválení dokumentu předcházely spory o to, zda má unie více sázet na kooperaci s aliancí, což prosazovala řada zemí střední a východní Evropy včetně Česka, nebo na vlastní obrannou samostatnost, jak chtěla zejména Francie. Zdržení způsobily také spory mezi Tureckem a Kyprem. Ankara zároveň stále neschválila vstup Finska a Švédska do NATO, čímž by se dále zvýšil počet zemí, které jsou členy obou organizací. V současnosti je v alianci 21 ze 27 unijních států.

„My Evropané chceme nést více odpovědnosti za vlastní obranu, a to také znamená, že posílíme evropský pilíř v rámci NATO,“ řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Země EU se v rámci vlastní strategie po ruské invazi zavázaly k posilování unijní obranné spolupráce a zvyšování vojenských rozpočtů, dnešní deklarace však za základ obrany regionu označuje NATO. 

Zdroje: