Lídři obou bloků dnes podepsali historicky třetí společnou deklaraci, v níž potvrdili podporu Ukrajiny a vyzvali Rusko k ukončení války a stažení vojsk z napadené země. Konstatovali, že euroatlantická bezpečnost čelí největšímu ohrožení za několik desetiletí. Zároveň se přihlásili k posilování spolupráce aliance a unie.

„Jsme připraveni posunout spolupráci NATO a EU na další úroveň,“ prohlásil Stoltenberg po podpisu dokumentu, jehož přijetí se proti původnímu plánu zdrželo o několik měsíců. Obě organizace by podle prohlášení chtěly společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj.

Šéf NATO i von der Leyenová dnes zdůraznili, že klíčovým prvkem pro bezpečnost západních zemí nadále bude podpora Ukrajiny, která nebrání jen své území, ale i demokracii a hodnoty sdílené s aliancí a unií. „Ukrajinci by měli dostat všechno nutné vojenské vybavení, které potřebují a se kterým mohou bránit svou zemi,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Mezi dodávkami by podle ní měly být vyspělé systémy protivzdušné obrany a další pokročilé zbraně. Von der Leyenová dodala, že vedle dalších sankcí proti Rusku unie chystá i nové postihy pro země podporující Moskvu, jako jsou Bělorusko či Írán.

Dosud poslední deklaraci oba bloky podepsaly v roce 2018 a dnešní čtrnáctibodový text je zejména reakcí na ruskou rozpínavost. Konstatuje také, že by se spojenci měli zabývat výzvami, které představuje „rostoucí čínská asertivita“.

Schválení dokumentu předcházely spory o to, zda má unie více sázet na kooperaci s aliancí, což prosazovala řada zemí střední a východní Evropy včetně Česka, nebo na vlastní obrannou samostatnost, jak chtěla zejména Francie. Zdržení způsobily také spory mezi Tureckem a Kyprem. Ankara zároveň stále neschválila vstup Finska a Švédska do NATO, čímž by se dále zvýšil počet zemí, které jsou členy obou organizací. V současnosti je v alianci 21 ze 27 unijních států.

„My Evropané chceme nést více odpovědnosti za vlastní obranu, a to také znamená, že posílíme evropský pilíř v rámci NATO,“ řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Země EU se v rámci vlastní strategie po ruské invazi zavázaly k posilování unijní obranné spolupráce a zvyšování vojenských rozpočtů, dnešní deklarace však za základ obrany regionu označuje NATO.