Ministerstvo má konkrétně zajistit, aby se do kin dostaly snímky, které se věnují „speciální vojenské operaci“, jak invazi na Ukrajinu v Rusku oficiálně nazývají, a „boji proti šíření neonacistické a neofašistické ideologie“. Právě údajnou snahou bojovat proti nacismu vysvětluje Rusko své tažení na Ukrajině, které trvá už přes deset měsíců.

Ministerstvu kultury Putin nařídil také zorganizovat festival vlasteneckých filmů a ministryni kultury Olze Ljubimovové dal čas do 1. února, aby přišla s návrhy na zrealizování těchto požadavků.

Ruská kina bojují o přežití poté, co se z Ruska kvůli jeho napadení Ukrajiny stáhly americké filmové společnosti, a kina tak nemohou promítat hollywoodské velkofilmy. Podle posledních informací ruské Asociace vlastníků kinosálů v Rusku od začátku loňského roku srpna zavřelo už 41 procent kin.

Ruští tvůrci se zároveň potýkají s cenzurou. V listopadu například úřady odebraly povolení k promítání dokumentárního filmu Golod (Hladomor), který se věnuje hladomoru ve 20. letech minulého století v bolševickém Rusku.

Ukrajinský parlament odstranil příspěvek oslavující Banderu

Ukrajinský parlament po protestech polské diplomacie odstranil ze své internetové stránky příspěvek oslavující vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Banderu. Polsko od ruské invaze na Ukrajinu z konce loňského února vystupuje jako jeden z největších spojenců Kyjeva.

„Pro polský stát je oslavování Bandery nepřijatelné,“ řekl náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk v polském rozhlase. Odstranění příspěvku z parlamentního webu svědčí podle něj o tom, že „ukrajinská strana vyslyšela hlas Polska“.

Das ukrainische Parlament gedenkt dem Nazi-Kollaborateur und Faschisten Stepan #Bandera zu seinem 114. Geburtstag. Seine Organisation OUN kämpfte an der Seite der Wehrmacht und war an der Ermordung von Polen und Juden während des zweiten Weltkriegs beteiligt. pic.twitter.com/mKD18zGycR

— Żaklin Nastic, MdB (@ZaklinNastic) January 2, 2023

Ukrajinský parlament v neděli zveřejnil na twitteru snímek náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného před Banderovým portrétem s připomínkou, že 1. ledna uplynulo 114 let od Banderova narození. O den později polský premiér a ministerstvo zahraničí protestovali.

Zatímco Ukrajinci - zejména ze západu země - vidí v Banderovi bojovníka za nezávislost a svobodu vlasti, Poláci jej pokládají za odpovědného za vyvraždění až 100 000 Poláků na Volyni ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války; někteří ukrajinští historici ovšem namítají, že v době volyňské řeže byl Bandera uvězněn v nacistickém koncentračním táboře a že etnické čistky zde podnikali i Poláci.

Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů jednostranně vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a uvězněn. Jeho přívrženci mezitím na některých místech spolupracovali s Němci, jinde proti nim bojovali. Poté brutálně vyháněli a vyhlazovali Poláky z dnešní západní Ukrajiny, na svědomí měli také vyvražďování Židů a volyňských Čechů. Bandera je tak jednou z nejkontroverznějších postav evropských dějin. V říjnu 1959 jej v Německu zavraždil sovětský agent.

Čeští žalobci loni za schvalování ruské agrese obžalovali nejméně šest lidí

Státní zástupci v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině podle evidence Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) loni obžalovali nejméně šest lidí, z toho zatím v pěti případech soudy rozhodly o potrestání.

Jak ale řekl mluvčí státního zastupitelství Petr Malý, do evidence se může promítnout prodleva oproti reálnému stavu. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už loni v únoru upozornil, že veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být posuzována jako trestný čin, za který hrozí až tříleté vězení.

NSZ v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině eviduje trestný čin kvalifikovaný podle § 405 trestního zákoníku, tedy popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, u šesti obžalob. Z toho jedna je podaná a pět lidí soudy nepravomocně potrestaly. Z nich tři soudy potrestaly ve zkráceném řízení trestním příkazem, šlo o odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem na dva roky, odnětí svobody na osm měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců a 200 hodin obecně prospěšných prací. Ve dvou případech pak zazněl nepravomocný rozsudek, a to vyhoštění na čtyři roky a peněžitý trest 45 000 korun.

„Celkem tedy podle našich informací státní zástupci obžalovali nejméně šest osob za výše uvedený trestný čin (§ 405), v některých případech ještě v souběhu s právní kvalifikací podle § 365 trestního zákoníku - schvalování trestného činu. Jde v podstatě o podobnou kvalifikaci. Ustanovení § 405 má specifičtější skutkovou podstatu,“ uvedl Malý.

Upozornil, že v evidenci NSZ se ale může promítnout určitá prodleva oproti reálnému stavu. „Informace nám kolegové a kolegyně vykazují s určitým časovým odstupem,“ uvedl mluvčí.

Loni koncem listopadu server iROZHLAS.cz uvedl, že ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí a celkem eviduje 86 takových případů. Na konci prosince Česká televize informovala, že pravomocný trest obecně prospěšných prací dostal od Obvodního soudu pro Prahu 9 muž, který schvaloval ruskou agresi na Ukrajině na sociální síti. Trestním příkazem byl uznán vinným z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Rusko zaútočilo na Ukrajinu loni 24. února.