First. Ukraine doesn't attack foreign territory & doesn't kill civilians. As RF does. Ukraine destroys only members of the occupation army on its territory...
Second. RF must leave the occupied territories - only then will it have a "temporary truce". Keep hypocrisy to yourself.

— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) January 5, 2023

K dočasnému příměří vyzvala v předvečer svátku hlava ruské pravoslavné církve moskevský patriarcha Kirill, aby se věřící mohli zúčastnit svátečních bohoslužeb. Pravoslavná církev slaví Vánoce 7. ledna podle juliánského kalendáře a bohoslužby se obvykle konají v noci ze 6. na 7. ledna.

Šéf Kremlu podle prohlášení své kanceláře reagoval na výzvu patriarchy Kirilla a nařídil ministrovi obrany, aby zavedl režim příměří podél celé linie dotyku na Ukrajině od 12:00 (10:00 SEČ) v pátek 6. ledna do 24:00 (22:00 SEČ) v sobotu 7. ledna.

„Vzhledem k tomu, že v oblastech bojů žije velký počet pravoslavných občanů, vyzýváme ukrajinskou stranu, aby vyhlásila příměří a umožnila jim účast na bohoslužbách na Štědrý den a také v Den narození Krista,“ uvedl podle webových stránek Kremlu Putin.

Agentura TASS později informovala, že ministr obrany Sergej Šojgu splnil prezidentův pokyn a nařídil ruské armádě zastavit na Ukrajině palbu na 36 hodin v daném termínu.

„Za prvé: Ukrajina neútočí na cizí území a nezabíjí civilisty. Tak jak to činí Ruská federace. Ukrajina ničí na svém území pouze příslušníky okupační armády,“ napsal ve zjevné reakci na twitteru Podoljak. „Za druhé: Ruská federace musí opustit okupovaná území - jedině tak bude mít ‚dočasné příměří‘. Pokrytectví si nechte pro sebe,“ dodal poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře.

Podoljak později komentoval Putinovo vánoční příměří a výzvu Ukrajincům, aby ho rovněž dodrželi, podrobněji. Označil ho za „propagandistické gesto a lest“. Moskva se podle něj snaží alespoň na čas omezit intenzitu bojů a úderů na svá logistická centra, aby mohla budovat opevnění na okupovaných územích a přeskupit jednotky. Kreml se podle něj zároveň pokouší ukázat Evropanům, že chce mír, a přimět je k tlaku na Ukrajinu.

„Banální lest. Není v tom sebemenší touha válku zastavit. Navíc připomenu, že pouze Rusko útočí raketami a drony na civilní cíle, včetně míst náboženských obřadů, a to právě o vánočních svátcích. Proto ještě jednou: není třeba reagovat na záměrně manipulativní iniciativy vedení Ruské federace,“ uvedl Podoljak.

Podoljak už dříve výzvu patriarchy odmítl jako cynickou past. Moskevský patriarcha aktivně podporuje prezidenta Putina a jeho válku proti Ukrajině. Ruská pravoslavná církev, žehnající militarizaci Ruska a vraždění a genocidě Ukrajinců, není žádná autorita, ale propagandista války, a tak její návrh není ničím jiným než součást propagandy a cynická past, reagoval na patriarchův návrh Podoljak.

Kyjev i Moskva před několika dny odmítly možnost příměří po dobu novoročních svátků.

Reakce na Putinem ohlášené vánoční příměří jsou skeptické

Putin o mír zřejmě nestojí, když chce po krátkém přerušení bojů během pravoslavných Vánoc ve válce na Ukrajině pokračovat. Dnes to na twitteru uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle které Putinova nabídka dočasného příměří bezpečí nezajistí.

Americký prezident Joe Biden novinářům řekl, že Putin se vyhlášením dočasného klidu zbraní snaží popadnout dech. „Zdráhám se reagovat na cokoliv, co Putin říká. Přijde mi zajímavé, že byl ochoten bombardovat nemocnice, školky a kostely... 25. (prosince) a na Nový rok,“ uvedl šéf Bílého domu a dodal, že jeho ruský protějšek se podle něj snaží jen popadnout dech. Skepticky reagovalo na Kremlem ohlášené dočasné příměří rovněž americké ministerstvo zahraničí, jeho mluvčí Ned Price ho označil za „cynické“. „Naše obava je, že se Rusové budou snažit využít jakéhokoli dočasného přerušení bojů k odpočinku, k přezbrojení, k přeskupení a nakonec k opětovnému útoku,“ řekl Price.

„Pokud by Putin chtěl mír, stáhl by vojáky domů, a tak by bylo po válce. Očividně chce ale po krátkém přerušení ve válce pokračovat,“ uvedla Baerbocková. „Takzvané zastavení palby lidem, kteří pod ruskou okupací žijí v každodenním strachu, nepřinese svobodu ani bezpečnost. Proto budeme Ukrajince dále podporovat, aby mohli opět žít v míru a sebeurčení,“ dodala.

Předseda Evropské rady Charles Michel označil Moskvou ohlášené příměří za „pokrytecké“. Jedinou vážnou cestou k obnovení míru a bezpečnosti je podle něj stažení ruských vojáků z ukrajinského území. „Vyhlášení jednostranného příměří je stejně falešné a pokrytecké jako nezákonné a absurdní anexe a doprovodná referenda,“ uvedl Michel na twitteru.

There’s an aggressor: the Kremlin. And a victim:the Ukrainian people. Withdrawal of Russian troops is only serious option to restore peace & security. Announcement of unilateral ceasefire is as bogus & hypocritical as the illegal & grotesque annexations and accompanying referenda

— Charles Michel (@CharlesMichel) January 5, 2023

Podle české ministryně obrany Jany Černochové je výlučné právo Ukrajinců se rozhodnout, zda má příměří platit, nebo ne. Novinářům na tiskové konferenci dnes řekla, že osobně by byla ráda, kdyby se obě strany dohodly, aby alespoň o vánočních svátcích platil klid zbraní. Ministryně připomněla, že při prosincové oslavě Vánoc, ke které se připojuje i podstatná část Ukrajinců, žádné příměří neplatilo. 

Erdogan telefonoval s Putinem i Zelenským, nabídl zprostředkování jednání o míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil se svými protějšky z Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Putinovi řekl, že úsilí o mír na Ukrajině by podpořilo jednostranně vyhlášené příměří a vize spravedlivého řešení. Zelenskému nabídl, že Ankara je připravena být prostředníkem v jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou.

Putin podle Kremlu v rozhovoru s tureckým protějškem zdůraznil „destruktivní roli západních států“, které zásobují Ukrajinu zbraněmi a také jí poskytují informace umožňující zaměřit tyto zbraně na ruské síly. Rusko je podle prezidenta otevřeno „seriózním jednáním o Ukrajině“, pokud ovšem Kyjev splní ruské požadavky a uzná „novou územní realitu“, tedy Putinem ohlášené připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku.

Erdogan také podle turecké strany Zelenskému nabídl diplomatickou pomoc stran Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní okupují ruská vojska. Oba prezidenti spolu rovněž hovořili o humanitární pomoci a energetické pomoci Ukrajině, která se potýká s výpadky elektřiny kvůli ruským útokům na její kritickou infrastrukturu.

Kyjev už 316 dnů nehodlá kapitulovat a ukrajinská protiofenzíva od loňského léta osvobodila asi 40 procent území, které ruská vojska uchvátila po vpádu z loňského 24. února. Ukrajina si klade za cíl vytlačit ruská vojska nejen do pozic před začátkem války, ale obnovit územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích, tedy včetně Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014, a té části Donbasu, kterou Rusové posledních osm let ovládali prostřednictvím proruských separatistů.

Putin a Erdogan podle tureckého komuniké hovořili také o energetice a o obilné dohodě, umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Erdogan ale také Putinovi řekl, že je třeba podniknout konkrétní kroky k vyčištění syrského pohraničí u hranic s Tureckem od kurdských bojovníků, napsala agentura Reuters.

Turecko podobně jako Západ a další země odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím. V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například OSN zprostředkované dohody o vývozu obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů a snažila se také o zajištění mírových rozhovorů.