Nákaza, která rychle zabíjela a stejně rychle zmizela

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Vedle morových ran či španělské chřipky zasáhla Evropu v 15. a 16. století v několika vlnách jedna z nejpodivnějších a nejvíce smrtících nemocí v dějinách – tak zvaný anglický pot. Zmizel stejně rychle, jako se objevil, a mnoho se toho o něm neví.

Tanec smrti

Tanec smrti , zdroj: Profimedia.cz

Název "anglický pot" vychází z toho, že záhadná nemoc pokaždé vypukla na britských ostrovech a že jedním z jejích nejvýraznějších příznaků byl odporně páchnoucí pot. Lidé umírali do několika hodin od nákazy. Dodnes se neví, odkud se vzala a proč skončila.

Nemoc zasáhla Anglii v pěti vlnách v letech 1485 až 1551. Poprvé se objevila na konci války růží po bitvě u Bosworthu, když se Jindřich VII. po porážce Richarda III. vrátil do Londýna. Jeho žoldnéře schvátila divná nemoc, mnohem horší než mor. V tak zvaném "studeném" stadiu trpěli bolestmi hlavy, svalů a kloubů, zimnicí a závratěmi, v "horkém" stadiu pak následovala strašlivá žízeň, nevolnost, zvracení, horečky, delirium, bezvědomí, krvácení z nosu, nadměrné pocení a rychlé vyčerpání organismu. Po zavlečení nemoci do Londýna vypukla epidemie, nakažení zpravidla zemřeli ještě týž den.

Nemoc přežilo několik slavných lidí: Erasmus Rotterdamský, který tou dobou pobýval v Londýně, kardinál Thomas Wolsey nebo (později popravená) manželka Jindřicha VIII. Anna Boleynová.

Zvláštností choroby bylo, že útočila převážně na boháče, aristokraty a mladé a silné jedince. Umírali vévodové, biskupové, starostové a studenti. Podle vědců je možné, že chudina měla proti epidemii jakousi tajnou zbraň – díky tomu, že byla v dětství vystavena více nemocem než zámožnější vrstvy, měla silnější imunitní systém.

Experti dodnes nevědí, o jakou nemoc vlastně šlo - a zřejmě se to už nikdy nezjistí. Proti tezi o otráveném obilí hovoří epidemický průběh. Mohlo tedy jít o zmutovaný vir chřipky, hantavirovou infekci, antrax, leptospirózu či formu ptačí chřipky. Skutečnost, že umírali především mladí, silní muži, zase výrazně připomíná španělskou chřipku, která si v letech 1918 až 1920 vyžádala miliony obětí.

Po pár měsících anglický pot zmizel stejně rychle, jako se objevil. Znovu se vrátil v letech 1507, 1517, 1527-1529 a na přelomu let 1551/1552. Po roce 1517 se pak rozšířil i na evropský kontinent, kde v některých městech vymřela až polovina obyvatelstva. Po roce 1551 se pak už nikdy neobjevil. Epidemie zkrátka přicházejí a odcházejí - a ani s koronavirem to nakonec nebude jiné.

Tagy: zahraničí Velká Británie Anglie dějiny a fakta epidemie pandemie nákaza koronavirus

Zdroje: vlastní