Nadčasová Káťa Kabanová zve do světa hlubokých citů – i díky strhující Alžbětě Poláčkové
11. 8. 2025 – 12:30 | Komerční sdělení | Inzerce
Káťa Kabanová patří k několika málo českým operám, které se dnes hrají po celém světě. Dílo Leoše Janáčka o lásce, která vyústí v tragédii, je totiž stále aktuální pro svůj upřímný pohled na emoce i vnitřní boj Káti, jež čelí osamění a pokrytectví okolí. Do Národního divadla se nyní Káťa Kabanová vrací v pouhých třech uvedeních – s charismatickou Alžbětou Poláčkovou v hlavní roli.
Po dlouhé roky byl Leoš Janáček vnímán pražskými intelektuálními kruhy trochu jako „venkovan“ z Moravy, když ale v roce 1919 začal uvažovat o opeře podle dramatu Alexandra N. Ostrovského Bouře, mohl se už skladatel, jemuž táhlo na pětašedesáté narozeniny, těšit z mezinárodního uznání. O rok dříve byla ve Vídni úspěšně provedena jeho opera Její pastorkyňa, což mu otevřelo cestu mezi přední evropské skladatele.
Ostrovského drama Bouře mu bylo blízké – už tím, že hlavní hrdinka příběhu, který odehrává v polovině 19. století na ruské vesnici, zažívá svou tragédii kvůli společenským konvencím. Káťa Kabanová žije v nešťastném manželství se slabošským Tichonovem, navíc je terorizovaná jeho matkou. Po odjezdu manžela dává průchod své lásce k Borisovi, při hrozící bouři, kterou vnímá jako boží trest, ale neunese výčitky svědomí a spáchá sebevraždu.
Pohled na drásavý vnitřní boj emocemi zmítané ženy, na to, jak konvence ničí lidský osud, ale i na dusivou atmosféru pokrytecké vesnice, Janáčka zaujal a dovedl jej k napsání intimního dramatu, které pro svou silnou emotivnost, ale i pravdivost rezonuje v divácích dodnes.
zdroj:
Národní divadlo
Zde je třeba zmínit, že v době vzniku opery Janáček už dva roky znal Kamilu Stösslovou, o osmatřicet let mladší vdanou ženu, která se pro něj stala zásadní múzou. I když šlo o vztah platonický (pro Kamilu Stösslovou čistě o přátelství), Káťa Kabanová je bezesporu dílem někoho, kdo je hluboce zamilován.
Dílo, které v sobě spojuje lidové motivy, propojené do Janáčkovy charakteristické syntézy, stejně jako pasáže, v nichž orchestr umí vytvořit barvité vykreslení přírodních efektů, se po svém uvedení v Brně v roce 1921 setkalo s velmi pozitivním přijetím.
V Národním divadle byla opera poprvé představena o rok později a od té doby se na repertoár pravidelně vrací - naposledy v nastudování španělského režiséra Calixta Bieita z roku 2022. Teď ji mohou diváci vidět v jediných třech představeních v nové sezoně. V titulní roli Káti exceluje Alžběta Poláčková, v roli schovanky Varvary Alena Grach. Jako Kátina tchýně Kabanicha se alternují Eva Urbanová a Yvona Škvárová. Postavu Borise zpívá Peter Berger, Tichonova Jaroslav Březina.
Alžběta Poláčková, která se v Národním divadle nedávno představila i jako Jenůfa v Janáčkově Její pastorkyni, do nejmenších detailů dokážeprožít a tak i divákovi přiblížit charakter Káti: ponižované, vzdorující ale především překypující emocemi. Jak Alžběta Poláčková uvedla v podcastu Národního divadla,sice se změnila doba a podmínky, v nichž žijeme, otázky morálky a odpovědnosti zůstávají stejné. Sama přitom na této opeře vyzdvihuje Janáčkovu schopnost vyjádřit emoce, kdy od prvního tónu víme, že se něco bude dít. „Nepotřebuje dvacet stran, aby vysvětlil, že přichází nějaká pochybnost nebo láska, dokáže to ve dvou taktech,“ konstatovala Alžběta Poláčková ve zmíněném podcastu.
Přijďte se přesvědčit sami – 31. srpna nebo 9. a 13. září do Národního divadla. Více na www.narodni-divadlo.cz.