Pellegrini po volbách původně nevylučoval ani možnost spojení Hlasu-SD s dvěma liberálními stranami a s konzervativním Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH). O složení vlády bez Směru-SD usilovalo liberální hnutí Progresivní Slovensko (PS), které ve volbách skončilo na druhém místě před třetím Hlasem-SD a které Pellegrinimu nabídlo i funkci premiéra.

„Slovensko potřebuje stabilní a odborně připravenou vládu, která nebude řešit vlastní spory,“ řekl Pellegrini a poukázal na možné spory, jež by provázely vládu složenou z názorově rozdílných stran. Ty se ukázaly už po volbách, kdy KDH odmítlo například zavedení registrovaných partnerství, které jsou jednou z priorit PS. Místopředsedu Evropského parlamentu Michala Šimečku, který stojí v čele PS a ve vrcholné politice na Slovensku dosud nepůsobil, označil Pellegrini za nezkušeného politika.

Pellegrini zopakoval, že jeho strana má programově blíže ke Směru-SD, jehož předseda a trojnásobný premiér Fico po volbách dostal pověření od hlavy státu ke složení vlády. Fico už před volbami řekl, že spolupráce Směru-SD a Hlasu-SD by byla základem stabilního kabinetu. Po volebním vítězství Směru-SD pak Fico uvedl, že se bude ucházet o funkci ministerského předsedy. Předseda SNS Andrej Danko se po volbách nechal slyšet, že jeho strana chce vstoupit do koalice se Směrem-SD a Hlasem-SD nebo podpoří vládu v čele s Ficem.

Rozdělení funkcí v případné koalici Pellegrini neuvedl. Řekl ale, že nebude s Ficem sedět ve vládě. Někteří politici z Hlasu-SD, Směru-SD a SNS byli společně u moci už v letech 2016 až 2020, kdy nynější čelní představitelé Hlasu-SD ještě působili ve Směru-SD. Pellegrini a další desítka poslanců Směru-SD vystoupili z Ficovy partaje před třemi lety a následně založili vlastní stranu.