Na podporu prevence kriminality šlo ve zmíněném období 295 milionů korun, které byly rozděleny mezi 1230 projektů. 

Podpora směřuje například na kamerové systémy, komunitní práci s dětmi a mládeží, probační a resocializační programy nebo prevenci rizikového chování u vojáků.

"Ministerstva většinou nestanovila při rozdělování podpory měřitelné cíle ani ukazatele, podle kterých se měl vyhodnotit přínos této podpory. Nastavený systém proto neumožňuje změřit a vyhodnotit, jak konkrétně pomohly rozdělené peníze v prevenci kriminality," vytýkají resortům v tiskové zprávě kontroloři. 

Ministerstvo obrany závěry NKÚ nezpochybnilo, ministerstvo vnitra dle mluvčího Ondřeje Krátošky již přijalo opatření, které mají zlepšit hodnocení efektivity. Právě vnitro, které rozdělovalo 78 procent prostředků na prevenci kriminality, dle zprávy nesměrovalo adekvátní podporu do oblastí s nejvyšším počtem trestných činů.

"Rozdělení peněz do jednotlivých regionů neodpovídalo ani indexu rizikovosti krajů, kterou zpracovává samo ministerstvo. Důvodem měl být mimo jiné nízký zájem žadatelů, administrativní náročnost nebo čerpání peněz z jiného dotačního zdroj," popsal NKÚ. 

Špatně propagované programy 

Ministerstvo spravedlnosti si stanovilo v oblasti prevence kriminality pět priorit, které cílily na probaci a resocializaci dospělých. Splnit se však podařilo jen tři, mimo jiné proto, že ministerstvo programy málo propagovalo. Žadatelů bylo málo, ministerstvo schválilo všechny žádosti. Více než polovinu celé vyhrazené podpory tak získaly dva projekty jedné obecně prospěšné společnosti.

V případě 15 z 31 probačních projektů resort spravedlnosti nenaplnil plánovaný počet klientů, úspěšných absolventů programu byla jen necelá polovina. Náklady na jednoho klienta byly mezi 907 až 39 600 korunami, nejvýše se pak náklady vyšplhaly u programů, které z podpory čerpaly nejvíce. peněz. Maximální finanční limit na osobu či počet úspěšných klientů přitom resort začal hodnotit až v srpnu loňského roku. 

V případě podpor z resortů spravedlnosti a vnitra si měřitelná kritéria pro hodnocení výsledků stanovili sami žadatelé - ovšem chybně. Stanovili neměřitelná kritéria - například "zdravé trávení volného času dětí a mládeže z rizikové skupiny". 

V letech 2015 - 2017 použilo ministerstvo obrany 90% prostředků, v souladu se zákonem o vojácích z povolání, na podporu volnočasových aktivit. Financovalo třeba vstupenky na kulturní akce pro členy ministerstva či rodiny vojáků z povolání. Na diagnostické či vzdělávací aktivity šla jen malá část peněz.