Konec práce za minimum?

Zhruba 380 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru by se od ledna příštího roku mohlo dočkat příjemného překvapení – jejich základní tarifní mzdy by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí měly stoupnout o pět až 13 procent. Nejvíce by si polepšili ti s nejnižšími výdělky, jejichž kupní síla za posledních pět let výrazně klesla.

„Reálná hodnota platových tarifů klesla, zaměstnanci si za své výplaty koupí podstatně méně než dřív,“ přiznává resort vedený Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Podle propočtů ministerstva klesla hodnota platů státních zaměstnanců mezi lety 2019 a 2024 o zhruba devět procent.

Kuchařky ve školních jídelnách, školníci, vrátní a další pracovníci v nejnižších tarifních třídách se tak mohou těšit na to, že se jejich mzda konečně přehoupne přes hranici důstojného příjmu. Například kuchařka s pěti lety praxe si může místo současných 17 990 až 20 630 korun přijít až na 23 320 korun měsíčně.

Více peněz pro všechny. Tedy skoro pro všechny

Návrh se týká prakticky všech zaměstnanců veřejného sektoru – od školních pracovníků až po úředníky. Výjimku tvoří ozbrojené složky. Hasiči a policisté si letos polepšili už dříve díky stabilizačním příspěvkům, vojáci si přišli na navýšení tarifů a další pětiprocentní růst mají slíbený na příští rok.

Ministerstvo práce připravilo hned šest variant navýšení mezd. Zatímco první dvě počítají s plošným navýšením o pět a sedm procent, další čtyři zvažují cílenější podporu nízkopříjmových profesí. Nejvyšší varianta, kterou preferuje sám ministr Jurečka, by znamenala růst tarifů o 13 procent pro nejhůře placené a o sedm procent pro ostatní.

„Cílem je dorovnat propad kupní síly a motivovat zaměstnance ve státní sféře,“ vzkázal přes svého mluvčího Jakuba Augustu ministr Jurečka.

Není to zadarmo

Zvýšení platů ale nebude zadarmo. Celkový dopad na veřejné rozpočty se odhaduje mezi 23,5 a 45,1 miliardy korun. Samotný státní rozpočet by musel uvolnit až 27,7 miliardy, zbytek by šel z kapes krajů a obcí.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je důležitější celkový objem peněz než konkrétní procenta navýšení. S tím, že se platy zvednou alespoň částečně, ale počítá.

Odbory už dříve navrhovaly růst o deset procent. Zatím však k předloženým variantám nezaujaly oficiální postoj. Návrh musí nyní projít připomínkovým řízením a poté jej čeká rozhodnutí vlády.

Napětí roste. Bude mít státní sféra konečně důvod k úsměvu?