Soud odmítl názor Džugašviliho, že důkazy svědčící o přímém podílu Stalina na smrti polské elity byly zfalšované. 

Džugašvili zažaloval ruskou archivní organizaci Rosarchiv, která na svém webu zveřejnila dokumenty, podle nichž Stalin a dalších pět členů nejvyššího sovětského vedení vydal tajné policii NKVD pokyn, aby zadržení Poláci byli potrestáni nejvyšším trestem - zastřelením. Podle Džugašviliho jde o podvrh, Poláky zastřelil nacistický wehrmacht a Rosarchiv by měl vyplatit jako odškodné Stalinově rodině 10 milionů rublů (šest milionů korun). 

Memorial chtěl označit ukončení vyšetřování za neplatné

Soud Džugašviliho názory odmítl, ale své zdůvodnění nezveřejnil; podle moskevských médií by však rozhodnutí soudu mělo být v plném znění publikováno během několika dnů. 

Zveřejněn zato nebude další výsledek soudního jednání, který se týkal rozhodnutí ruské hlavní vojenské prokuratury z roku 2004 vyšetřování katyňské tragédie zastavit. Členové ruského občanského hnutí Memorial požadovali, aby rozhodnutí zastavit vyšetřování bylo uznáno za neplatné. Moskevský soud nejprve jejich požadavek odmítl, ale nejvyšší soud ho po odvolání označil za opodstatněný a vrátil věc k projednání nižšímu soudu. 

Veřejné projednávání soud odmítl

Ten v úterý vydal usnesení, podle něhož se podařilo objasnit všechny okolnosti, které vojenskou prokuraturu vedly k rozhodnutí ukončit vyšetřování. Podařilo se prý i odhalit, kdo je za toto rozhodnutí odpovědný. Konkrétní jména institucí ani osob ale nepadnou, protože soud jednal v režimu utajení. Žádost členů Memorialu o veřejné projednávání věci soud odmítl. 

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939. NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22.000 Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. 

Pravdu o katyňských událostech se ruská veřejnost dozvěděla až na přelomu 80. a 90. let v období Gorbačovovy perestrojky. Přestože tehdejší sovětské i pozdější ruské vedení odpovědnost za smrt Poláků uznalo, ze 183 svazků katyňských dokumentů bylo publikováno zatím jen 67. Přes naléhání řady mezinárodních institucí a zejména polské vlády Moskva dodnes na utajení 116 svazků trvá.