Mohli by pracovat, ale nemají kde. Žijí u rodičů a budoucnosti nevěří

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Nemají práci, přestože by pracovali rádi. Budoucnost příliš růžově nevidí, a přestože je jim mnohdy přes 30 let, žijí stále u rodičů. V Itálii žijí s rodiči dva ze tři mladých lidí. Jsou Italové národ mamánků, nebo je za tím skutečně špatná ekonomická situace?

Život s rodiči jako strategie proti chudobě. Ilustrační snímek

Život s rodiči jako strategie proti chudobě. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Podle posledních údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat žijí takto dva ze tří mladých Italů ve věku od osmnácti do čtyřiatřiceti let, zatímco průměr v EU je o něco málo méně než 50 procent. V Británii tak žije každý třetí mladý člověk, jak upřesňuje italský týdeník L'Espresso.

To jsou fakta. Pokud ale jde o pochopení příčin tohoto jevu, začíná otázka nabývat na složitosti. Jsou tím důvodem ekonomické podmínky, anebo jde v podstatě o mamánky?

Je jisté, že kromě Řecka a snad i Španělska není v žádné části Evropy situace na pracovním trhu tak tíživá jako právě v Itálii. Mimoto jsou Italové nejstarším národem v Evropě. Žije tam nejvyšší podíl osob ve věku nad pětašedesát let.

Už z tohoto důvodu mají mladí menší vliv na politickou reprezentaci než sociální skupiny jako jsou důchodci, kteří dokážou být semknutější ve svých požadavcích a tvoří většinu v největším italském odborovém svazu CGIL. Osoby mladší pětatřiceti let jsou politicky roztříštěné a mají tendenci méně se účastnit voleb, a proto jsou jejich požadavky špatně prezentovány.

Jestliže srovnáváme zaměstnanost mladých Evropanů, pak se jasně ukazuje rozdíl mezi těmi, kdo mají práci, a kdo ji nemají. Nezaměstnanost v některých regionech klesá na úroveň, kterou nelze označovat za stejnou jako v Řecku, protože takové srovnání by nebylo korektní. Zatímco na jihu Itálie pracuje pouze každý druhý mladý člověk ve věku od pětadvaceti do čtyřiatřiceti let, v centrální části to je často přes 70 procent a na severovýchodě i 80 procent.

V roce 2015 značná část z 12,7 milionu Italů ve věku od patnácti do čtyřiatřiceti let ještě studovala. Pak ale následuje jádro problému. Na prvním místě je skupina 1,4 milionu mladých nezaměstnaných, pak následují ti, kdo se po prvním neúspěchu při hledání zaměstnání nechali odradit a přestali práci aktivně hledat, a konečně skupina, která nevyhledává práci a není ochotna pracovat.

Práce a samostatnost jsou zjevně spojeny. Kde mladí více pracují, mají tendenci dříve vyletět z rodinného hnízda. Často je ale v těchto případech těžké zjistit, zda bylo dříve vejce nebo slepice. Vysvětlení také může být toto: mladí Italové pracují méně právě proto, že zůstávají dlouho u rodičů.

Ve studii vědce Marka Tosiho, která byla nedávno publikována v časopise Demographic Research, jsou mimo jiné shrnuty výsledky posledních výzkumů na toto téma. "Jestliže mladí - i ti, kteří už nejsou zrovna nejmladší - žijí s rodiči, je to strategie proti chudobě, zejména v chudších třídách a v rodinách, které žijí v oblastech s vysokou nezaměstnaností," vysvětluje autor.

Je to i důsledek slabého sociálního státu, který není schopen mladé chránit, říká Tosi. Navíc to je důsledek malých možností pronajmout si vlastní byt, což vede mladé k tomu, že odkládají rozhodnutí opustit rodinné hnízdo. Pak to jsou i sami rodiče, kteří mají na volbu dětí významný vliv, dodává Tosi.

Kromě ekonomického aspektu je zde ale také aspekt kulturní. V Itálii, stejně jako v mnoha dalších zemích na jihu Evropy, se chvíle odchodu z rodinného hnízda většinou shoduje se sňatkem. Tato tradice všude spíše sílí, než aby se vytrácela, alespoň v blízké budoucnosti.


Tagy: Itálie zahraničí Evropská unie zdraví a životní styl italská politika evropská politika práce a odbory

Zdroje: ČTK,L'Espresso