Místo, kde lidem z kohoutků teče mořská voda 'okořeněná' splašky

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Zatímco ve starověku umožnily řeky Eufrat a Tigris rozkvět civilizace, dnes po napití se vody z jejich soutoku lidé z irácké Basry končí v nemocnicích. Kvůli suchu se zvyšuje její slanost a koncentrace splašek, zatímco chlor v kohoutkové vodě záhadně ubývá.

O čistotě pitné vody v Basře nemůže být řeč

O čistotě pitné vody v Basře nemůže být řeč,zdroj: Profimedia.cz

Júnis Salím leží na pohotovosti a čeká, až se ho ujmou lékaři. Je jedním z tisíců obyvatel irácké provincie Basra, kteří se nakazili ze špatné vody. Zdravotníci jsou přetíženi a nevědí, kam dřív skočit.

Salím, sužovaný křečemi, sleduje podobně postižené s už zavedenými infuzemi. Je třeba vyřešit dehydrataci, jíž po úporných průjmech lidé trpí. Chybovali tím, že se napili vody z kohoutku. Balená voda je pro ně příliš drahá. "Našim třem dětem dáváme jen balenou vodu, ale já a manželka musíme pít vodu z kohoutku," sděluje Salím.

V provincii Basra, která patří k nejlidnatějším v Iráku a jako jediná z nich má přístup k moři, bylo od 12. srpna nutné přijmout k ošetření "přes 17 tisíc pacientů s průjmem, křečemi a zvracením", řekl Rijád Abdal Ámir, který řídí agendu zdravotnictví v Basře. Za jedenáct uplynulých let nic podobného neviděl.

Situaci nepřispívá špatný stav veřejných služeb a zvyšování cen. Většina lidí se po ošetření vrátí zpět domů, ale podle Ámira se situace nepřestává zhoršovat.

Paní Hajdarová, která prodává na tržišti, má problém zajistit dostatek filtrované vody pro svou třicetičlennou rodinu. "Tisíc litrů stojí 20 tisíc dínárů (375 korun) a po půlhodině, kdy se všichni napijeme a umyjeme děti, nezbude nic," říká žena. Ještě před nedávnem se totéž množství vody prodávalo za 5000 dínárů.

Sucho, sůl a splašky

V Iráku obecně způsobuje nedostatek vody sucho. V Basře se ale koncentruje víc negativních faktorů - je tam znečištěná a slaná voda, veřejné služby jsou ve velmi špatném stavu, přerušuje se dodávka elektřiny a je tam otevřená kanalizace.

Premiér Hajdar Abádí se snažil věc objasnit, když řekl, že už několik desetiletí se zvyšuje slanost vody a snižuje obsah chloru. K tomu letos bylo velmi málo srážek.

Irák s Íránem sdílí soutok řek Tigris a Eufrat, zvaný Šat al-Arab. Odjakživa se na tomto místě mísí slaná mořská voda s vodou obou veletoků. Nyní ale slaná voda převažuje a dostává se až 40 kilometrů na sever. Války i turecké a íránské přehrady ovlivnily výskyt mořských živočichů i funkci přírodních filtrů. K soli je třeba připočítat také splašky, jež jsou v zemi s 38 miliony obyvatel do obou řek sváděny.

V Basře odpad proudí pod širým nebem a končí v Šat al-Arabu. A navíc je zde také znečištění vyprodukované těžbou ropy, která je hlavním a jediným zdrojem deviz. Podobný vliv má i zpracovatelské energetické odvětví v sousedním Íránu.

"Šat al-Arab se stal stokou, čističky vody nejsou obnovovány 15 let," přiznává Fajsal Abdalláh z vládní rady lidských práv. Tato instituce chce Basru vyhlásit za ohroženou provincii, aby se na ni vztahovaly zvláštní fondy a kvóty sladké vody z přehrad na horním toku.

V čem je problém

"Provincie má dostávat 75 kubických metrů vody za sekundu, přitéká jí ale jenom 59 metrů krychlových", protože zemědělské provincie na horním toku mnoho vody odčerpávají, tvrdí Abdalláh. Zvýšený průtok sladké vody by odtlačoval slanou vodu do Perského zálivu.

Jásim Masúd přišel letos o 50 milionů rybí násady a topí se v dluzích. "Je to nejhorší rok" za minulých 25 let "a pro nás určitě poslední", říká o svém řemesle. O něco dál hnije na břehu chovné nádrže na slunci několik set ryb. Ty, co zůstaly, plavou ve vodě odčerpané z Tigridu. Kvalitu vody měří majitel Kázim Ghilání. "Slanost dosahuje 12 miligramů na kilogram vody. Za normálních okolností je to jenom jeden až jeden a půl miligramů," říká.

Občané Basry pořádají každý týden manifestace před úřadem spravujícím agendu zdravotnictví. Abdal Ámir říká, že úřad se snaží krizi řešit, ale důvody krize jsou jinde. Abádí však tvrdí, že nelze celou odpovědnost hodit na vládu. Prevence a hospodaření s vodou podle něj spadá do pravomoci místních úřadů.

Ámira znepokojuje nízká koncentrace chloru. Za mírnějších teplot očekávaných na podzim podle něj nastanou ideální podmínky pro rozvoj cholery.

Tagy: zahraničí Irák ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: ČTK,AFP