Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit ke konci září byl 180,7 miliardy korun.

Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Za první tři čtvrtletí roku vydalo ministerstvo financí obligace v celkové jmenovité hodnotě 407,6 miliardy korun. Průměrný výnos prodaných státních dluhopisů byl 4,5 procenta, průměrná zbytková doba splatnosti činila 8,5 roku.

Ze všech vydaných státních dluhopisů má 5,7 procenta splatnost kratší než jeden rok, 20 procent je splatných mezi jedním a třemi roky a 16,6 procenta mezi třemi a pěti lety. U zbývajících vydaných dluhopisů je splatnost vyšší než pět let. Dvě pětiny vydaných obligací drží české banky, zhruba 29 procent zahraniční investoři.

Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 70 miliard korun.

Vývoj státního dluhu (v miliardách korun):

Rok	Státní dluh
1993	158,8
1994	157,3
1995	154,4
1996	155,2
1997	173,1
1998	194,7
1999	228,4
2000	289,3
2001	345,0
2002	395,9
2003	493,2
2004	592,9
2005	691,2
2006	802,5
2007	892,3
2008	999,5
2009	1178,2
2010	1344,1
2011	1499,4
2012	1667,6
2013	1683,3
2014	1663,7
2015	1673,0
2016	1613,4
2017	1624,7
2018	1622,0
2019	1640,2
2020	2049,7
2021	2465,7
2022	2894,8
3. čtvrtletí 2023	3115,0

Zdroj: Ministerstvo financí