Sláva nazdar výletu! Miloš Zeman je zpátky z koncertního turné v Číně.

V Šanghaji český prezident vystoupil jako sólový pianista-amatér na veletrhu China International Import Expo. Vybrnkal tam "Sentimental Journey" VIP publiku, ve kterém byl čínský prezident a nejvyšší pohlavár čínských komunistů Si Ťin-pching. Přihlížel i ruský premiér Dmitrij Medveděv – ve videu s užaslým výrazem vykukuje vpravo v modrém obleku.

zdroj: YouTube

Kulturní vložka obchodního veletrhu nebyla jediným dárkem českého prezidenta pro prezidenta Číny. Zeman především Siovi vyjádřil solidaritu v obchodní válce se Spojenými státy, ve které vláda Donalda Trumpa vypálila na Čínu několik salv dovozních cel. "Důvod, který mě k tomu vede, je velice prostý. Jsem proti jakémukoliv protekcionismu," citovala Zemana agentura ČTK.

Výrok, který padne jako ulitý k dřívějším patolízalským vyjádřením českého prezidenta. Mezi nimi nejvíc září prohlášení: "Jsem v Číně, abych se učil, jak stabilizovat společnost."

Číňané však mají škraloupů víc – systematicky například kradou duševní vlastnictví (a to i českým firmám – zde) a omezují přístup zahraničních společností na svůj trh (tady, anebo tu). Kromě toho nutí západní firmy působící v jejich zemi, aby jim předávaly své know-how.

Takový postup se dá shrnout do hesla "Made In China, Invented In The USA" (anebo EU), tedy "Vyrobeno v Číně, vymyšleno v USA" (v EU).

Do této kategorie patří také čínský nákup vyspělých firem v zahraničí. Číňané v něm vidí především příležitost, jak se zmocnit nových technologií.

Evropská unie se proto začíná domlouvat na legislativě omezující čínské akvizice strategických podniků, respektive těch nákupů, za nimiž lze předpokládat politická rozhodnutí čínského vedení.

Leštíme kliky

Je paradoxní, když Zeman v Číně tvrdí, že je proti (americkému) obchodnímu protekcionismu. Vždyť do Číny jezdí zejména proto, aby tam dělal protekci českým firmám – Home Creditu, Škodě Auto, KIWI, vinařství Ludwig… 

Do Německa podnikatelé státní doprovod nepotřebují. Obchody si vyjednají sami, bez toho, aby Miloš Zeman nebo Andrej Babiš leštili kliku v kancléřství a chválili Angele Merkelové její bramboračku. Totéž platí o dalších západních státech včetně USA.

Tím nechci Zemanovi vyčítat lobbing za české firmy u čínské vrchnosti. V tomto případě se protekcí můžete zasloužit o stát. Ale jen tehdy, když při tom příliš neohýbáte páteř.

Právě to mnozí čeští politici dělají. Ani jejich podlézání Číňanům však nezmůže vše.

Nepochybně máte v paměti dopis (zde), který Zeman a další srabové (mírnější výraz pro tento případ není namístě) - Bohuslav Sobotka (tehdy premiér), Jan Hamáček (předseda sněmovny) a Milan Štěch (předseda Senátu) - zaslali předloni čínskému vedení. Ujišťovali v něm čínské soudruhy, že ministr kultury Daniel Herman, který si dovolil setkat se bez povolení čínského politbyra s disidentem-dalajlámou, je vyvrhel, s nímž nemají nic společné.

Tato exemplární poníženost však nezajistila příliv čínských investic do české ekonomiky. Číňané v Česku až na výjimky dál skupují existující společnosti, ale neinvestují do jejich rozvoje, nestaví na zelené louce, neoživují brownfieldy. Nepřispívají k tomu, aby se bohatství Čechů zvýšilo.

Plán splníme a překročíme!

Jedním z hlavních cílů Zemanových misí do Číny bylo vyšlapat vývozcům cestu na tamní trh. V tomto směru však Zemanovy expedice ve stopách Marka Pola výrazný výsledek nepřinesly (viz tabulka).

  zdroj: businessinfo.cz/ČSÚ

Z čísel vyplývá, že na začátku Zemanova prezidentství vývoz z Číny do Česka osmkrát převyšoval český export do Číny. V roce 2017 po opakovaných českých poklonách velkému Siovi však byl vyšší už 8,5krát (viz sloupec vývoz-objem). Ve stejné době se schodek české obchodní bilance s Čínou zvýšil o 153,3 miliardy koruny (sloupec bilance-objem).

Nasnadě je otázka: Komu vlastně Miloš Zeman pomáhá víc – Česku, nebo Číně?

Česko je jedinečné odbytiště pro čínské zboží. Že bychom si za to vysloužili nějakou pandu velkou? | zdroj: Profimedia