Žádná jiná vymyšlená postava se zřejmě nemůže pyšnit vlastním zákonem, Mickey Mouse Protection Act schválil dobře prolobbovaný Kongres bez větší publicity v říjnu 1998. Studio do své snahy udržet si autorská práva k postavičce, utratilo za posledních 40 let desítky milionů dolarů.

Stálo mu to za to, Mickey Mouse je ve světě dokonce silnější značkou než Santa Claus, což je co říct. Jeho jméno nesou nejen filmy, ale má vlastní zábavní parky a s jeho obrázkem lze koupit cokoli od penálu přes plakáty až po spodní prádlo.

Veškeré výdělky jdou do rozpočtu Disneye. Ten si už v 70. letech uvědomil riziko, které by s sebou neslo vypršení autorských práv, která na kresleného myšáka vlastní. Zatímco mezinárodní Bernská úmluva chrání díla 70 let po smrti autora a poté je dílo dáno veřejně k dispozici, Spojené státy měly a mají vlastní pravidla.

Podle zákona z toku 1909 byla díla chráněná 56 let od svého vzniku. Protože Mickeyho přivedli Walt Disney a jeho animátor Ub Iwerks na svět v roce 1928, jeho copyright by vypršel v roce 1984. Což si nemohlo studio dovolit.

Na to, že postava myšáka vznikla z nouze, protože Disneyho studio muselo narychlo vymyslet nějakou postavu, aby nezkrachovalo, si ji diváci velmi rychle oblíbili. Už pět let po svém prvním filmu dobyl Mickey srdce a peněženky dětí i dospělých a do kasy studiu přitékalo ročně milion dolarů.

Mickey Mouse se na televizních obrazovkách poprvé objevil v roce 1928 | zdroj: Profimedia

V sedmdesátých letech už to byly miliardy ročně a navíc se stal v podstatě tváří a maskotem společnosti. Ztratit ho, by mělo pro studio tragické důsledky. Takže muselo začít lobbovat v Kongresu a zajistit prodloužení práv raději s předstihem.

Výsledkem byl zákon z roku 1976, který prodloužil trvání autorských práv děl vzniklých po roce 1922 z 56 na 75 let. Do roku 2003 tak mohl mít Disney klid a mohl rýžovat Mickeyho dolary.

Ale ne nadlouho… V polovině 90. let začalo studiu téct do bot, protože neměl vypršet jen copyright na Mickeyho Mouse, ale i Kačera Donalda, Pluta a Goofiho, což by znamenalo další konec drahocenných příjmů. Lobbistické oddělení filmové společnosti začalo pracovat na plné obrátky.

Disney si pro podporu získal demokraty i republikány

Na podporu v Kongresu vynaložila Disney Company celkem 149 612 dolarů, které si našly místo v obálkách pro podporovatele nového zákona o autorských licencích. Disneyho politický akční výbor na to šel šikovně – zaměřil se na obě strany, zástupce republikánů i demokratů.

Pro zákon, který ochranu díla prodloužil na 95 let, získal 25 podporovatelů – 12 v Senátu a 13 ve Sněmovně, 19 z nich dostalo peníze přímo od generálního ředitele Disney Michaela Eisnera. Ten jako poděkování předal v den podpisu zákona dalších tisíc dolarů šéfovi senátních republikánů Trentu Lottovi.

Díky podpoře zástupců z obou politických táborů nedošlo k žádné politické debatě. Během jednoho dne – 7. října 1998 – zákon prošel ze senátního justičního výboru do Senátu, kde byl jednomyslně schválen, až do Sněmovny reprezentantů, která taktéž neměla výhrady.

O tři týdny později, 27. října tehdejší prezident Bill Clinton zákon číslo 105-298 podepsal. Mickey Mouse Protection Act vstoupil v platnost. Veřejně proti němu vystoupil jen jeden senátor – Hank Brown, podle kterého šlo rozhodnutí politiků proti veřejnému zájmu.

Studio vydělává na volně šiřitelných dílech

Oficiálním argumentem, proč nedávat dílo k volnému šíření, bývá nejčastěji snaha zabránit případnému zneužití a poškození jeho jména. Ve skutečnosti se to ale stává jen výjimečně, podle právníků se zaměřením na autorské právo naopak uvolnění copyrightu pomáhá dílo oživit.

Své o tom ví i samotná The Walt Disney Company, které využití volně šiřitelných děl vydělalo miliardy dolarů. Zfilmovala více než padesátku knižních předloh včetně Alenky v říši divů (hned dvakrát), Tarzana, Ledového království ale i Lvího krále.

Protlačením zákonů prodlužujících trvání autorského honoráře si sice pojistilo studio výdělky pro další roky, ale zároveň znemožnilo volné šíření ostatních uměleckých děl, jejichž znalost by měla být součástí všeobecného přehledu.

A to přesto, že má Disney v záloze další způsob jistoty rýžování peněz i po vypršení autorských práv – na vše, co má s Mickey Mousem něco společného, včetně jména, vlastní ochrannou známku.

Kdyby to nepomohlo, plánuje svého myšáka obhájit tím, že je se společností tak spjatý, že se stal součástí její identity – a získal by tak legální ochranu navěky. "Není pochyb o tom, že když někdo vidí obrázek Mickeyho Mouse, nebo alespoň jeho siluetu, okamžitě si vybaví společnost Disney," říká právník se zaměřením na copyright Stehen Carlisle.