Nejvýraznější dominantou Milevska je právě premonstrátský klášter, jehož založení v 80. letech 12. století inicioval tehdejší majitel milevského panství Jiří z Milevska. Právě tato zmínka je vůbec první písemnou zmínkou spjatou s územím Milevska, Milevsko jako městečko se pak v písemných pramenech objevuje až ve 20. letech 14. století. Právě na jeho rozvoj měl však klášter zásadní vliv.

Výstavba kláštera byla dramatická - v roce 1191 ho totiž zachvátil požár. Vysvěcení kláštera se nakonec uskutečnilo roku 1201. Součástí milevského areálu byla už od sklonku 12. století románská bazilika Navštívení Panny Marie, při klášteře stál také kostel sv. Jiljí, starší než samotný klášter, a během 13. století se pak bazilika rozšířila například o opatskou kapli svaté Markéty. Ta už byla v raně gotickém slohu, do něhož byly postupně přestavěny i další zmíněné svatostánky.

V areálu kláštera | zdroj: Profimedia.cz

Prvním milevským opatem byl Jarloch, který se podílel i na založení kláštera. Tento podle dobových pramenů velmi vzdělaný muž původem z Porýní je znám také jako jeden z tzv. pokračovatelů Kosmových - kronikářů navazujících svými zápisy na známou Kosmovu kroniku. Jarloch s milevským klášterem spojil několik dekád svého života, kolem roku 1228 tam zemřel a v klášteře byl také pohřben, byť jen dočasně.

Za Jarlocha i jeho následovníků klášter prošel rychlým a výrazným rozmachem. Žila v něm početná komunita řeholníků, kteří se kromě duchovních činností věnovali i zemědělství. Konvent se stal také významným centrem vzdělanosti a ovlivnil rozvoj řemesel v okolí. Premonstrátští bratři také už v půli 13. století získali patronát nad klášterem Schlägl, který se nachází nedaleko rakouského Lince.

Kde je opat?

Patnácté století však konventu přineslo katastrofické časy, neboť v dubnu 1420 klášter zpustošili husité. Tehdejší opat sice nechal převézt cennosti na hrad Příběnice na Táborsku, i ten však husité dobyli a poklady se nepodařilo zachránit.

S dobou husitských válek se pojí i jedna místní záhada. V době napadení kláštera bylo tělo prvního opata Jarlocha vyzvednuto z hrobu a převezeno na hrad Zvíkov, kde ho premonstráti pohřbili v hradní kapli. Ani tam ale nezůstal. Soudí se, že řeholníci Jarlochovy ostatky pohřbili tajně znovu, aby zamezili jejich zneuctění, dodnes však není známo kde.

Husitské války zastavily rozvoj kláštera, byť premonstráti v něm pobývali až do poloviny 16. století. Za pánů z Hodějova byl klášterní majetek částečně opravován, během dekád si z něj však také šlechta ubírala. Před Hodějovskými patřily místní statky Rožmberkům a Švamberkům.

Po bitvě na Bílé hoře pánové z Hodějova jako nekatolíci o klášter přišli, premonstráti se vrátili. Konvent byl během 17. století obnoven, ale samostatným opatstvím se už nestal - jen převorstvím, které podléhalo klášteru na pražském Strahově. Milevský areál tehdy také prošel barokními úpravami. Zhruba o století později za císaře Josefa II. přišel klášter i o status převorství. Krušné časy přinesly milevským řeholníkům také 50. léta 20. století a tažení komunistů proti církevním řádům. Duchovní komunita se do Milevska vrátila až po sametové revoluci.

Kostel vydal historický poklad

Klášter je v současnosti přístupný veřejnosti a souvisí s ním také jedna senzace, která nedávno vzbudila pozornost médií i veřejnosti. V roce 2019 totiž archeologové pomocí moderních technologií objevili v mohutné původní románské zdi kostela svatého Jiljí zvláštní soustavu dutin.

Kostel svatého Jiljí | zdroj: Profimedia.cz

Později odkryli tajnou několikametrovou chodbu ústící do trezorové místnosti. Tam našli pozůstatky ozdob z drahých kovů, lidské kosti a taky dutinu se zbytky dvou dřevěných schránek. V nich ležela část hřebu signovaného křížkem z 21karátového zlata a písmeny IR - Iesus Rex, tedy Ježíš Král.

Ukázalo se, že může jít o relikvii první ligy - část hřebu považovaného za hřeb z Kristova kříže. Tak zvané svaté hřeby byly součástí pašijových relikvií přímo spojených s utrpením Ježíše Krista. Patří k nim také trny z trnové koruny nebo dřevo z kříže, na něm byl Kristus ukřižován. Katolická církev v současnosti uctívá tři desítky hřebů, jež jsou považovány za hřeby z Kristova kříže. Jejich pravost nelze ověřit.

Bez ohledu na skutečný původ hřebu bylo jasné, že archeologové mají - už kvůli přisuzovaným významům - (doslova) v rukou nález velké historické hodnoty. Experti analyzovali také dva druhy dřeva ze schránek. Zatímco modřínové pochází ze 14. století, původ staršího, dubového, datovali do rozmezí třetího až pátého století. Rozbor prokázal také přítomnost modrého pigmentu - přírodního ultramarínu, ve středověku velmi vzácného barviva.

Relikvie se možná do Milevska dostala jako dar a podle jedné z teorií mohla být do tajné skrýše uložena proto, aby unikla řádění husitů. Kolem milevského nálezu je však stále řada otázek. Neexistuje o něm například žádná zmínka v dobových pramenech. Archeologové a zástupci řádu objev veřejnosti představili v roce 2020. Premonstráti chtějí, aby byla v klášteře v budoucnu vybudována expozice, v níž by byl hřeb uložen.

Muzeum veselí i architektonické skvosty

Řadu zajímavostí však v Milevsku najdete i mimo areál kláštera. Městečko má třeba jeden unikát - Muzeum maškar, jediné v České republice. Právě maškarní průvody jsou jednou z nejvýraznějších a stále živých tradic oblasti. V expozici si mimo jiné prohlédnete třeba kolekci masek z první republiky a před muzeem stojí také sochy maškar.

Milevské muzeum maškar je tuzemský unikát | zdroj: Profimedia.cz

Fanoušky secese pak potěší soubor šesti krásných vil na ulici Generála Svobody, jež kdysi patřily honoraci maloměsta. Pěkné je však i náměstí Edvarda Beneše, jemuž vévodí Nová radnice z počátku 20. století, pseudorománský kostel svatého Bartoloměje s novogotickým interiérem či secesní budova bývalé městské spořitelny - právě v ní je v současnosti Muzeum maškar.

Nová radnice na náměstí Edvarda Beneše v Milevsku | zdroj: Profimedia.cz

Kombinací pseudoempírové a kubistické architektury je pak pozoruhodná budova Nové synagogy vystavěná během první světové války. Synagoga sloužila místnímu židovskému obyvatelstvu do sklonku 30. let, za okupace se z ní stal sklad.

Holocaust bohužel naprostá většina milevských Židů nepřežila. Jejich památku připomíná pamětní deska v budově synagogy. Duchovním účelům ale synagoga slouží dodnes, od poloviny 20. století jako kostel Církve československé husitské.

Budova Nové synagogy v sobě snoubí pseudoempírový styl a kubismus | zdroj: Wikipedia Commons

S někdejší židovskou komunitou se pojí i další významná místní památka - židovský hřbitov s dvěma stovkami náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1714. Hřbitov je volně přístupný, od centra města vzdálen zhruba dva kilometry a dovede vás k němu turistická stezka. Pohřbívalo se na něm do roku 1942 a leží tam například předek slavného spisovatele Franze Kafky Samuel Kafka.

Místo s temnou minulostí

V blízkém okolí městečka je pak i další zajímavý cíl - vrch Hůrka. Oblíbené výletní místo nabízí bezvadné výhledy, shlíží z něj ostatně i socha místního rodáka, akademického malíře Karla Stehlíka. Kdysi to však bylo místo, kam se člověk dostat nechtěl, neboť na Hůrce bylo popraviště. Milevsko mělo právo hrdelního trestu a Hůrka je známá též jako Šibeniční vrch. Popravení leží v blízkém lese a nedaleko je také místo pochmurně nazývané Stínadla.

Před několika lety v Milevsku vznikla i křížová cesta o 14 zastávkách. Začíná za klášterem poblíž vstupu na místní hřbitov, pokračuje kolem morového hřbitova a pak dále do polí a luk, kde zastavení v krásné krajině značí dřevěné kříže.

Zmíněný morový hřbitov pak připomíná tragédii, která Milevsko zasáhla počátkem 70. let 18. století. Během roku 1771 a 1772 v milevské farnosti epidemii moru podlehlo více než 1100 lidí a Milevsko téměř zaniklo. Tehdy také přestala stačit kapacita městského hřbitova, a z popudu premonstrátů tak vznikl nedaleko rybníku Bašta hřbitov morový, kde oběti nemoci spočinuly. Později se o hřbitov dlouhá léta nikdo nestaral, pomník připomínající tuto tragickou etapu milevské historie tam byl postaven až na přelomu 19. a 20. století.

Ve Květově je dochován soubor staveb tzv. selského baroka | zdroj: Wikipedia Commons

Milevsko má i pomník fiktivního univerzálního génia Járy Cimrmana. A jen pár kilometrů vzdálená ves Květov se pyšní souborem usedlostí ve stylu jihočeského selského baroka.

Milevsko navíc leží nedaleko břehů Orlické přehrady, hradu Zvíkov, zámku Orlík a řady dalších památek, zajímavostí a turistických tras.